Vydání listu Dresdner Neueste Nachrichten se 8. září věnovalo chloubě saské metropole, Drážďanskému symfonickému orchestru. Sasové rádi operují se svými staletými tradicemi, ale v tomto případě je jejich pýcha svázaná s ansámblem s pouze desetiletou historii, kterou oslavil koncertem v drážďanském Kulturním paláci, reliktu dob nedávno minulých. Když byl orchestr zakládán, málokdo se odvážil pomyslet na to, že dosáhne „nadregionálního věhlasu“. Dnes pro něj však komponují takové veličiny jako Thorsten Rasch a diriguje jej vynikající estonský dirigent Olari Elts. Desetiletá historie souboru je velmi úspěšná a právem patří k jednomu ze zdrojů stále sílícího „saského sebevědomí“. Reportér Peter Zacher dokonce drážďanský ansámbl označil za „zázrak s Drážďan”, čímž odkazoval na německý fotbalový „zázrak z Bernu“ (slavné vítězství Německa na fotbalovém MS v roce 1954). Jubilejní koncert měl kromě skvělé úrovně také jednu světovou premiéru. S pomocí satelitu a obří obrazovky jej dirigoval Angličan Michael Helmrath přímo z centra Londýna. Tento ojedinělý experiment byl výjimečný i tím, že Helmrath dirigoval bez zpětné vazby, jelikož hudebníky vůbec neslyšel. Redaktor Zacher ovšem poněkud skepticky poznamenal, že podobný „kousek“ byl možný jen proto, že si pro něj orchestr vybral overturu ke „Star Wars“ od Johna Williamse, která zdaleka nepatří k nejsložitějším dílům světové hudby. „Zkusit to s komplikovanějším dílem bych mu neradil,“ uzavírá svůj text Zacher.
Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung nabídly ve svém v nedělním vydání ze 7. září počtení o východoněmeckých nudistech. Po znovusjednocení SRN nemohli „zápaďáci“ při cestách na východ země uvěřit vlastním očím. Překvapovalo je mimo jiné, v jakém rozsahu je v bývalé NDR rozšířen nudismus, a mnohdy zažívali skutečný kulturní šok. Zatímco se vnitroněmecké kulturní nesrovnalosti v tomto ohledu v průběhu let postupně nějak vyrovnaly., znamenalo přistoupení středoevropských zemí k Schengenskému prostoru v roce 2007 důvod k dalším „nudistickým nepokojům“. „Kultura svobodných těl“ (Freie Körperkultur) je velmi rozšířena především na břehu Baltského moře. Po vstupu Polska do Schengenu se ale na německé nuda pláže dostává čím dál více polských občanů, jejichž kulturní hodnoty jsou do velké míry určovány prudérní katolickou výchovou. Toto setkání polského katolicismu a německého nudismu nedělá dobrotu. Polákům pohled na veřejně obnažená těla připadá nemravný a chtějí Němcům jejich hobby zakázat. Do celé věci se již „namočili“ i politici – v čele hnutí proti nahým tělům na plážích stojí regionální funkcionář strany „Právo a spravedlnost“. Německé úřady se snaží držet spor co nejvíce při zemi a tvrdí, že až na několik výjimek, které by se daly spočítat na prstech jedné ruky, si turisté z obou zemí výborně rozumějí a ke konfliktům nedochází. Podle redaktora FAZ Franka Pergandeho by si stejně obyvatelé východní části Německa nudismus zakázat nenechali. Má pro ně totiž zásadní význam, jehož kořeny je třeba hledat v dobách NDR. Tehdy bylo „koupání bez plavek“ demonstrací svobody: když nemůže být v komunismu svoboden duch a mysl, tak alespoň tělo.
Nejdůležitější deník ve Svobodném státě Durynsko Thüringer Allgemeine Zeitung přinesl informace o studii „Obavy Němců 2008“. Studie se zaměřuje na vztah občanů Spolkové republiky k budoucnosti a na faktory, které tento vztah problematizují. Největší „strašpytlové“ žijí podle listu právě v Durynsku. Celých 49 procent všech dotázaných se dívá do budoucnosti se „sevřeným žaludkem“. Obavy, zdá se, neustále rostou, protože ještě v minulém roce bylo lidí se žaludeční tenzí o tři procenta méně. Největší starosti dělají obyvatelům Durynska rostoucí životní náklady. Po nich následuje ztráta zaměstnání, kterou by těžce nesli především muži. Na druhém konci žebříčku uváděných příčin znepokojení je kupodivu rozpad partnerství, kterého se obává jen čtvrtina dotázaných. Strach nemají obyvatelé Durynska ani z kriminality a z případného aktivního zapojení Německa do války.
Hospodářské příčiny figurují jako hlavní faktor znepokojení i v celoněmeckém srovnání. Celých 76 procent německých občanů má strach z rostoucích cen. To souvisí podle redaktora Wolfganga Suckerta se skutečností, že v SRN má již od padesátých let stabilní cenová hladina status „posvátné krávy“, a lid je proto na růst cen mimořádně citlivý. Zásadní negativní vliv měl v tomto ohledu nedávný raketový nárůst cen ropy a s ním spojený vzrůst cen benzínu. Ten způsobil, že Němci nemohli nasednout do svých „plechových miláčků“. Tak byla jejich neurotická touha po stabilitě zasažena na místě nejcitlivějším. Zajímavé je, že počet lidí, kteří se přiznávají k tomu, že žijí se strachem z budoucnosti, dlouhodobě neustále roste. Zatímco v roce 1991 mělo se „zítřkem“ problém pouhých 27 procent obyvatel, dnes to je již zmíněná bezmála polovina. Dotčeni jsou i pověstní kliďasové z Bavorska, kteří se dnes již stabilně drží na druhém místě za Durynskem. Nejvíce „v pohodě“ zůstávají podle statistik Hamburčané a obyvatelé Šlesvicka-Holštýnska.