V pražském klubu Cross, kde se už léta potkávají nejrůznější odnože alternativní kultury, hovoříme s jeho dramaturgem Tomášem Zdenkem. Místní výzdoba vzbuzuje pocit, že jste se ocitli kdesi na ocelové blikající vesmírné lodi.
Klub Cross byl od samého počátku zamýšlen jako platforma pro širokou paletu převážně alternativních uměleckých akcí. Po letech se ale zdá, že jde především o platformu pro nejrůznější tvrdší odnože elektronické hudby. Necítíte v této souvislosti trochu dluh?
Vůbec. Za prvé myslím, že hudbu nelze dělit na elektronickou a neelektronickou. To je jako ji dělit na bílou a černou… Více než třetinu programu tvoří živé kapely. Je tam reggae, ska, worldmusic, funky, punk, psychobilly, občas HC, rock, hip hop, breakcore, metal a fúze všeho dohromady. Nemyslím, že by se našlo moc toho, co se tady jednou za čas neobjeví. Stačí sledovat program a každý myslím narazí na něco, co by si neměl nechat ujít.
Třetina produkce se tedy týká živé hudby, ale i tak převažuje ta elektronická nebo chcete-li produkovaná DJs. Nehraje v souvislosti s jejím častým výskytem roli především to, že elektronika je mezi pražskou mládeží „in“, a tak nejvíce vydělá?
Pokud má produkce pokrýt čas od 21.00 do 06.00 hodin, neobejde se to bez DJ. Myslím, že to je hlavní důvod. Kapela nebo projekty obsahující živé muzikanty jsou tu minimálně obden, ale když nesledujete pozorně program, možná to přehlédnete.
Podle mne se za poslední rok, možná dva, v klubu objevují opravdu kvalitní projekty z celého světa a nejrůznějších žánrů. Je pravda, že udržet ceny vstupů tak nízko, jak se o to snažíme my – právě proto, aby lidé byli tak trochu nuceni objevovat nové směry a projekty -, vyžaduje udělat občas akci, která na to vydělá.
Je financování klubu Cross závislé na nějakých grantech?
Závislé rozhodně ne. Některé nové projekty patrně nebudeme schopni realizovat pouze z peněz, které klub vydělává. Proto na Půdní divadlo, uliční univerzitu Ghettolege a projekt CROSS N ART o granty žádat budeme. Možná bych měl doplnit, že na CROSS N ART jsme na rok 2008 dostali 100 000 Kč od hlavního města Prahy a 50 000 Kč od Prahy 7. Je to akce, jež probíhá každou neděli, a vstup je zdarma.
Co v současné době Cross kromě klubových prostor nabízí? Chystá se další rozšíření?
Kromě klubu samotného to bude doufejme od nového roku otevřená kavárna s čajovnou s denním provozem, kde se budou konat přednášky, promítání a workshopy. To je nejnápadnější novinka v prvním patře, kde nyní od října už část denně otevíráme jako čajovnu a každou středu se promítá film v projektu BIOKÁF. Navíc jsou v domě zkušebny, ateliéry a studia. Sídlí zde Rádio 23. Na vrcholu domu se pokoušíme udržet půdní divadlo. V plánu máme dokončit zahrádku.
Jakou návštěvnost má svérázné přepracování Shakespearovy Bouře a jaké jsou na ně reakce?
Zatím bylo vždy vyprodáno a ohlasy téměř nekritické. Bohužel jsme na podzim museli představení zdražit. Projekt se vším všudy i s nájmem za půdu vyjde letos na něco přes 300 000 Kč a nebyly volné prostředky, které by levný vstup dotovaly.
Proč se klub rozhodl rozšířit svůj program o divadlo?
V Crossu jsou divadla jednou měsíčně v neděli již od roku 2004 v rámci projektu CROSS N ART. Divadla do alternativního kulturního centra jednoduše patří.
Bude se Cross divadlu věnovat soustavně? A jakému?
Nadále budeme dávat šanci mladým, neprofesionálním a poloprofesionálním souborům, studentským projektům a pouličnímu divadlu. Občas se to proloží nějakým větším projektem. Půdní prostor teď nově otevírá možnosti i divadlům s náročnou výpravou a složitější scénou. Divadlo se ale bohužel bez podpory obejde stěží. Šestadvacátého
listopadu Bouři vystřídá přepracování hry Divná Jaide [Ghost Girl, autor Torey L. Hayden – pozn. red.]. A na 23. 11. jsme s posluchači FAMU připravili v rámci projektu CROSS N ART premiéru Médey na hlavním pódiu.
Jaké místo chce zaujímat Cross mezi pražskými divadelními scénami?
Stejné jako hudební klub. Originální a představující vlastní anebo zajímavé nové mladé projekty.