S/M

Jestli někdo není mladší manažer (MM), pak to je rozhodně Václav Klaus, říkají starší manažeři (SM) ve zde přítomném textu. K sadovskému tématu přinášíme na stránkách beletrie agresivní prózu, inspirovanou mediálním nadreálnem – v týdnech, kdy volení představitelé SM volili nám prezidenta, značně rozbujelým –, a neuhlazené verše surrealisty Františka Dryjeho.

„Čeští manažeři nad 45 let jen neradi otevřeně přiznávají, že něco nezvládají. Spíše deklarují, že žádný problém necítí. Důvodem je velká konkurence na trhu práce. (...) Malá autorita, kterou uvádí jako svůj největší handicap pětina manažerů, ukazuje, že proklamovaná celková schopnost řídit lidi má patrně slabá místa. (...) Podle všeho se lze více o sledované skupině dovědět z výčtu nedostatků. Kromě již zmíněné chybějící autority považují starší manažeři za svůj nedostatek neznalosti jazyků, vznětlivost, vyšší věk a malou flexibilitu. To, že jsou málo flexibilní, si však myslí jen sedm procent z nich.“

Z článku Hany Kadečkové Starší manažeři se obávají konkurence, Právo 19. 8. 2006

 

20. 8. 2006 In margine starších manažerů. Otázka, kterou si klademe, zní: Co s takzvanými staršími manažery (SM)? Jejich zjevný přebytek je neoddiskutovatelný a nelze zastírat, že představuje společenský problém značného rozsahu. Když jsme uvažovali o možnosti dláždit nadbytečnými staršími manažery chodníky, narazili jsme hned na počátku na několik úskalí: Hlavní hygienik ČR (HHČR) Jan Poněšický takové variantní řešení jednoznačně odmítl s poukazem na fakt, že, jak řekl doslova, „nebylo by to hygienické“. Inovovaná varianta, spočívající v možnosti, že by jinak nepoužitelní starší manažeři byli zabudováváni přímo do podloží chodníků, tj. v principu by nebyli vystaveni rozkladným oxidačním vlivům (například celkové zalití do betonu či asfaltu apod.), narazila na námitku hlavního statika ČR (HSČR) Jindřicha Rulíka, který tuto technologii označil z hlediska elementárního statického zajištění komunikačních staveb za diletantskou. A tak kruciální otázka, co s vyřazenými staršími manažery, zůstává i nadále bez odpovědi.

 

21. 8. 2006 Po uveřejnění glosy In margine starších manažerů ozval se našemu listu čtenář Rudolf Šimáček z Nového Jičína, který navrhuje, aby byli starší manažeři (SM) recyklováni na mladší manažery (MM). Autor bohužel neuvádí technologický postup takové bezesporu žádoucí operace.

(Další čtenářský ohlas, doporučující „nechat SM na semeno“, postrádá dle soudu redakce 9/10 racionálního jádra.)

 

29. 8. 2006 Vracíme se k tématu SM. Na podnět šéfredaktora našeho listu byla vytvořena nevládní komise složená z předních odborných pracovníků z oborů: psychologie, sociologie a sociální psychologie, antropologie, medicína-gerontologie, ekologie, politologie, fyzika-únava materiálu, biofyzika-recyklační fyziologie atd. Komise požádala o udělení grantu EU v rámci projektu Evropské sulfáty a karbonáty 2007–2012.

 

5. 9. 2006 Z Broumova na Náchodsku jsme obdrželi zprávu, že tamní starší manažeři (SM) založili odborovou centrálu SM-SOS Broumov. Ta se obrací na znepokojenou veřejnost formou apelačního sloganu SMMNS (STARŠÍM MANAŽERŮM MÍSTO NA SLUNCI!). Internetová verze sloganu SMNNTZP (STARŠÍ MANAŽERY NEBUDE NIKDO TAHAT ZA PINDÍKA!) se stala okamžitě populární v cílové skupině devíti- až sedmnáctiletých teenagerů – její zhudebněná verze ve formátu MP3 zdarma ke stažení na adrese www.http://strasimanazerizeru.cz.

 

10. 9. 2006 se dostavil do naší redakce aktivista RD s návrhem, aby byli starší manažeři (SM) využíváni na pomocné práce, zejména ve stavebnictví, při zemních pracích, v těžko dostupných lesních a horských terénech apod. Deset minut poté, co byl tento diskusní námět zveřejněn na našem internetovém serveru, obdržela redakce e-mail podepsaný Odborovým sdružením nelegálních ukrajinských pracovníků v ČR (OSNUPČR), jehož plné znění přetiskujeme:

„OSNUPČR prohlasuje, ze vrazda SM neni resenim. Avsak existuji situace, kdy vrazda SM predstavuje jedinym moznym a spravnym resenim.“ OSNUPČR

 

12. 9. 2006 Návrh čtenáře Lubomíra Stejskala z Karlových Varů, aby byli SM drceni na prášek, „jejž by bylo využívati při hnojení bramborových polí na Havlíčkobrodsku a Svitavsku“, považuje redakce vzhledem ke známé rigiditě českých zákonodárců a příslovečné předsudečnosti HHČR Poněšického za neprůchodný až do nového stavu věcí.

 

15. 9. 2006 (Vlastní zpráva) Starší manažer (SM) František Vodák (49) z Rybné v Podještědí se včera kolem dvacáté hodiny večerní pokusil v prostoru před Centrálou obchodních řetězců (COŘ) v Krčmářově ulici v Praze 10 o sebevraždu upálením. Muž se svlékl do naha, polil se neznámou hořlavinou a zapálil. Poté byl s popáleninami třetího stupně převezen do Fakultní nemocnice v Praze na Vinohradech a jeho stav zůstává kritický. Redakci našeho listu se podařilo zachytit začátek „dopisu na rozloučenou“, který SM Vodák zanechal nedaleko místa činu. Dopis začínal slovy: „JSEM PRVNÍ PLANOUCÍ SM POCHODNÍ...“ Tisková mluvčí policejního prezidenta Husáka Jarmila Šámalová odmítla text dopisu jakkoli komentovat s odvoláním na nutnost chránit dobré obchodní jméno COŘ.

 

25. 9. 2006 K takzvané Broumovské výzvě SM, o které jsme již informovali, se přihlásila další iniciativa, sama sebe označující za SMMS, což, jak vyplývá z přiloženého letáku, znamená STARŠÍ MANAŽEŘI MILUJÍ SVOBODU. Z 542 programových tezí SMMS vybíráme:

1. SMVZBS (Starší manažeři všech zemí, braňte se!)

21. MMŽH (Mladší manažeři žerou hovna!)

33. SMMPČ (Starší manažeři mají pod čepicí.)

 

10. 10. 2006 Skupina mladších manažerů (MM) volně sdružená kolem osobnosti multimiliardáře Petra Kellnera zaslala redakci našeho časopisu následující prohlášení:

„My, MM, se důrazně a veřejně distancujeme od všech aktivit a veřejných vystoupení starších manažerů (SM) – jako je například v poslední době nechvalně známá Broumovská výzva – a od projevů jejich intelektuálních a politických nohsledů. Ve shodě se směrnicí Vysokého komisaře EU pro záležitosti SM Bernarda Bliera jun. č. 5096 z roku 2002 prohlašujeme svorně, že SM jsou ve skutečnosti Senilní Mrdáci a jejich situace si žádá konečné řešení.“

 

16. 10. 2006 Z exkluzivního průzkumu veřejného mínění, který pro náš list provedla agentura Via Factum, vyplývá, že 79 % občanů ČR odpovědělo kladně na dotaz, zda by měli být SM zadlažďováni do chodníků. 1 % respondentů je proti, 35 % neví.

 

18. 10. 2006 Prezident České republiky Václav Klaus1 se včera v časných ranních hodinách vyjádřil k tématu SM ústy svého tiskového tajemníka Ladislava Jakla, jenž při té příležitosti vydal následující tiskovou zprávu: „MRDÁM SM DO UCHA! VK.“

Ještě téhož dne odpoledne obdržela redakce našeho listu fax z KPRČR (Kancelář prezidenta republiky ČR): „Při rozesílání tiskové zprávy z dnešního rána stran stanoviska PRČR k problematice SM došlo ke zkomolení příslušného textu, jenž správně zní: MÁDRÁM MS UCH DOA. VK. To v jihojihovýchodní variantě šáňhalské verze sánskrtu znamená: „Příští MS v kopané rozhodně navštívím. VK.“

Na písemný dotaz naší redakce adresovaný tiskovému odboru KPRČR, proč byla tato zpráva vydána právě nyní, kdy do začátku Mundialu zbývají téměř 4 roky, a proč byla formulována v exkluzivní variantě sánskrtu, jsme prozatím nedostali odpověď.

 

20. 10. 2006 SM protestují proti nemístné aktivitě prezidenta republiky. Citujeme z prohlášení, které bylo 19. 10. 2006 dopoledne čteno na veřejném mítinku SM v Náchodě: Je zcela zřejmé, že prezident republiky ČR Václav Klaus (PRČR VK) je typickým reprezentantem starších manažerů (SM). Jinými slovy: Jestli někdo není MM, pak to rozhodně je VK. Nemůžeme se ztotožnit s názory SM VK, který se svým výrokem „MÁDRÁM MS UCH DOA!“ zařadil mezi nejvážnější kandidáty na titul PSDVH (Pták seroucí do vlastního hnízda), jejž každoročně uděluje Občanské sdružení PELÍŠEK.

 

20. 10. 2006 Antiodborová centrála mladších manažerů (ACMM) z Votic na Benešovsku zaslala redakci našeho listu následující stanovisko: „My, mladší manažeři (MM), pro značné pracovní vytížení (v průměru 23, 5–23, 75 hodin denně) nemůžeme soustavně sledovat neplodné a značně imbecilní iniciativy starších manažerů (SM). Chceme však veřejnost ujistit, že my, MM, reálně reprezentujeme světlou budoucí stezku této země, a – ať už říkají či konají cokoli – neflexibilní, vznětliví a nedovzdělaní SM jsou tak akorát na Prd.“ (Poznámka redakce: Podle důvěrného sdělení denuncianta z řad MM, který si nepřál být jmenován, zněla původní verze závěru takto: „...SM tak akorát na Shit.“ Po pětihodinové diskusi grémia ACMM, probíhající za zavřenými dveřmi, bylo rozhodnuto změnit formulaci do konečné podoby: „...SM tak akorát na Prd.“)

 

25. 10. 2006 Před budovou Antiodborové centrály MM na Havlíčkově náměstí ve Voticích se včera v podvečerních hodinách konala povolená demonstrace asi padesáti starších manažerů (SM). Někteří z nich měli na sobě zavěšeny kartonové celotělové poutače-krabice popsané slogany kritizujícími neloajální
a krátkozraké postoje mladších manažerů (MM). Citujeme: „CO JSTE VY, BYLI JSME I MY! CO JSME MY, BUDETE I VY!“

 

25. 10. 2006 Se svolením autora otiskujeme báseň Mgr. Ludvíka Šebesty, s. r. o., který sám sebe označuje titulem „Bývalý mladší vynikající manažer“ (BMVM).

 

Vše plyne

Ludvík Šebesta, s. r. o.

 

Byla to doba zázraků plná

Vzrušená doba bílých košilí

A práce hřála více než vlna

A lidé manažerům věřili

 

Byla to doba rychlá, beze spánku

Gründerská doba – my do toho šli

My vzpírali se večernímu vánku

My tvrdý manažýrink dělali

 

My šli a bylo nás jen pár

Pár nebo horda, kdo to rozezná?

My šli a nikdo nebyl stár

A doba byla pevná, železná

 

Dneska jsme starší, starší manažeři

Prý naše zkušenosti už nic neváží

Sami jsme zůstali a naše dny se šeří

Jak na jatkách když vola poráží

 

Poznámka: Ubezpečujeme čtenáře, že náš list bude problematiku starších manažerů (SM) i nadále pečlivě sledovat – v některém z příštích čísel přineseme mimo jiné rozsáhlý rozhovor s renomovaným sociologem Janem Kellerem, který se daným tématem dlouhodobě zabývá.

–r–

 

1 Václav Klaus (VK), prof., ing., CSc. (19. června 1941, Praha), je přední český politik (ČP). Původně bankovní úředník (BÚ) a prognostik; po listopadu 1989 ministr financí ČSFR, v letech 1992–1997 premiér ČR, později předseda Poslanecké sněmovny (PS), od roku 2003 až podnes druhý prezident České republiky (PRČR). V letech 1958–1963 studoval Václav Klaus zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické (VŠE) v Praze. Při studiu se seznámil se svou pozdější manželkou Livií. Po úspěšném absolvování studia dostal tzv. umístěnku do podniku zahraničního obchodu a nastoupil na základní vojenskou službu (ZVS) – jako ligový basketbalista ovšem do Dukly Praha (DP), takže běžnou vojenskou službou projít nemusel. V té době se také přihlásil do konkursu na místo v Ekonomickém ústavu ČSAV (EÚČSAV) a místo získal. V ústavu se setkal se zahraniční literaturou a absolvoval i dvě studijní stáže, v Itálii (1966) a v USA (1969). V roce 1968 získal titul kandidát ekonomických věd (CSc.). V roce 1970 byl, podle své autobiografie, nucen opustit vědeckou kariéru, odešel pracovat do Československé státní banky (ČSSTB), kde setkal např. s Janem Stráským (JS). Po roce práce na okresní pobočce v Praze 1 se dostal do odboru ekonomicko-matematických výpočtů při ústředí SBČS. V roce 1987 se vrátil k akademické činnosti v Prognostickém ústavu ČSAV (PÚČSAV), založeném o dva roky dříve. Několik dní po 17. listopadu 1989 se dostal do kontaktu s Václavem Havlem (VH), děním v Občanském fóru (OF), a tedy do politiky. (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_Klaus)

 

Devět způsobů, jak přijít o rozum

Způsob osmý – O svini, slabochu a kurvě

Nakonec toho měl mladý dromedár už dost, vyskočil na pódium a kousl přednášejícího. / „Ty velbloude!“ zvolal rozzuřený přednášející. / A všichni v sále volali: „Velbloude, špinavý velbloude, špinavý velbloude!“ / Nicméně byl to dromedár a byl velice čistý.

Jacques Prévert

 

Tak především: musíte být svině!

Alespoň napůl, možná ze tří čtvrtin

Ale kdo ví, snad z jedné osminy?

Svině je ten, kdo zneužívá druhé

A to musíte umět, chtít

a taky o tom vědět – musíte prostě... býti pokrytec

Řeknete: Tohle? to dělá přece každý

Vždyť nesvini bys jehlou pohledal

v té sena kupce, kterou lidstvem zveme

Být svině, to chce kousek charakteru!

Sociopat, který se otisk na zástěru

všech zrudlých sklivců?

To sem nepatří!

Když už, tak slaboch, to je příhodnější

je taky svině, ale zbabělá

(dáme si líbit, vždyť ho známe z filmů

z těch nezávislých, to se rozumí)

 

Tak jářku... svině

je obezřetná, tiše našlapuje

sleduje úkosem...

Jistěže ne!

Ta chodí středem a bývá samý smích

zdánlivé drobnosti si dobře pamatuje

tu ruku stisknout, tu se rozčílit

tu rámě pohladit a zahrát na kytaru

tu naoko být na dně, dát si poradit...

Svině je pašák, kampak na svini!

 

Co třeba kurva, to je pikantnější

co takhle kurvou být (tvrdou a záludnou)

Kurva je hrdopych, když nechceš

nechej být, kurva svou cenu zná

ta ví, co nabízí

blbečkům, kterým sliny tečou

anebo jenom nemají kam jít

slabí jsou, přiboudlí a neumějí žít...

 

Ovšemže nemluvím o sexu za peníze

Takový tradiční kurevský první plán

žít z ruky do huby a všeho do času!

(Být stará kurva, to jistě není špás)

Já přece hovořím o kurvách na zapřenou

o mladých modelech v ložnici starcově

ne snad o manželech tonoucích v druhé míze

a dítka hladících ač hlava nehlava

(to jsou jen čisté krve, upocené svině)

Vyprávím o prázdnu v útrobách korporací

o dravcích, jejichž spár už nenaplní tvar

(...O strany grémiu a volbách prezidenta

o kurvách ve vládách, o sviních v parlamentu...)

...Temné spí tajemství u blbejch na dvoře!

 

Jedou Svině, Slaboch a Kurva ve vlaku

A Svině povídá Dala bych si pivo

a Slaboch odvětí Já nemám

a Kurva řekne Dám ti, ale za sto

a Svině odpoví Nebuď Svině, Kurvo

a Kurva se ohradí Já nejsem Svině, já jsem Kurva

a Slaboch se vmísí Já to za Svini zaplatím

a Svině se zasměje Co za to budeš chtít?

a Slaboch jí pošeptá Aby mi Kurva dala

A Svině mu slíbí No to se ví, tak cáluj

A Slaboch zaplatí sto a Kurva dá Svini pivo

a Svině ho vypije a řekne Kurvě Pojďme si zamrdat

a Kurva řekne Jasně, ale za dvě stě

a Svině řekne Žes to ty, tak za sto

a Kurva řekne Tak jo, ty jedna... Svině Mazaná

A odejdou si zamrdat do lôžkového vozňa

a Slaboch nevěří svým očím a nevěří svým uším

a pak se zvedne a volá za nimi:

Vy kurevský Svině! vy sviňský Kurvy!!

a dá se do pláče

 

Způsob čtvrtý – Výpravy mrtvým směrem

Byl jeden domeček

V tom domečku stoleček

Česká lidová

 

Z dálky to vypadá jak vodárenské věže

Když ale přijdeš blíž, jsou to jen pangejty

Ty štíhlé trojramenné pyramidy

...A klece plné umírajících šimpanzů

 

Výpravy noční, výpravy do neznáma

Výpravy, ze kterých se mnozí nevrátí

někteří v kusech

jiní vybělení

a další třeba modří na škvarek...

 

Ještě dnes vypráví se o tom na Blanensku

My z Biafry ducha víme o tom své

My v noci ztracení a ve dne nalezení

s očima v hrstech

a s mozky na čepicích

My se svícemi v rozhozených hlavách

... které nic nebolí

 

...Když je mi nejšťastněji, mluvím sprostě

 

Možná to přece byly vodárenské věže

vztyčené na zadních uprostřed savany

anebo maskovány květy, růžemi, řeřichou a jmelím

a zahaleny prádlem ostnatým

Ty věže zahloubené do terénu

Kdo v nich as přebývá? Voli je vypili?

Kočka je snědla, v lesy utekly...?

 

Výpravy mrtvým směrem

 

Jednou se možná vrátím

nikdo mě nepozná, mé ruce budou prázdné

stejně tak oči, vlasy, ramena

Že prý jsem nezvěstný

řeknou mi na Úřadě, a tak se (obezřetně) rozestavím

v Carrefouru v rohu na zápraží

Budu číst pět let staré noviny (a na tom ovšem budu trvat!)

Budu se usmívat a lákat včely na jed

 

Kde jsou ty včely? Kde jsou ty včely?

Kde jsou ty včely...?

Ostatně: Kde jsou lesy?!

...Kde jsou ty lesy?

Lesy utekly!

František Dryje (1951, Praha) je básník, prozaik a esejista. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, od roku 1979 je členem Skupiny českých a slovenských surrealistů. V roce 1994 se stal šéfredaktorem časopisu Analogon, řídí Edici Analogonu, v níž vycházejí básnické, prozaické a esejistické texty členů skupiny. Autorsky se podílel na skupinových samizdatech Otevřená hra (1979), Sféra snu (1982), Proměny humoru (1984), Opak zrcadla (1986), Gambra (1989) aj. Knižně vydal: Požíraný druh (Edice Analogonu 1994), Muchomůr — génius noci (Votobia 1997), Mrdat (Torst 1998), Šalamounův hadr (Arbor vitae 2002), Druhé Desatero (Ateliér Šupina 2004), Surrealismus není umění (Concordia 2005).