Jan Vičar (1967) vystudoval Akademii výtvarných umění (ateliér krajinomalby, prof. František Hodonský; ateliér grafiky, prof. Jiří Lindovský). Krajinářské vidění a využití grafických technik jsou pro jeho práci charakteristické dodnes. I když podněty nachází i ve věcné každodennosti, nejsilnějším zdrojem inspirace pro něj zůstává v širším smyslu příroda. Vičar reflektuje globální vesmírné procesy, organické bujení v nerozlišeném stavu, krajinné scenerie i reálné přírodniny. Ať už vychází z vlastní mohutné imaginace nebo abstrahuje krajinu uchovávanou ve vzpomínkách, tvoří podle předlohy či experimentuje s otisky konkrétních rostlin, neustále se v jeho dílech vyjevuje tatáž primordiální morfologie přírody.
Vičarova tvorba není reprezentací skutečnosti, ale prezentací svébytné subjektivní „nadreality“. Autor kombinuje reálné výjevy s představami, historii se současností, mytické s faktickým. Přestože se odráží od smyslového poznání, nesnaží se přetlumočit jevovou stránku věcí, ale noří se hlouběji, až ke skrytým významům, které se dají poznat jen skutečně vidoucím. Hlásí se tak k odkazu Williama Blakea a Josefa Váchala, se kterými sdílí mystický rozměr tvorby a schopnost zviditelnit magický potenciál zobrazovaného.
Pro Vičarovo dílo je typické zaujetí detailem. Povyšuje ho na svrchovaný celek, když ze zvětšeniny motýlích křídel vytváří samostatný motiv pro sérii grafik, ale akcent klade i na detail, který je součástí širšího obrazového komplexu. Každá libovolná výseč jeho velkoformátových tisků má výtvarnou i významovou obrazovou nosnost. Jednotlivé náměty pak zpracovává specifickou technologií, která nejlépe odpovídá jeho výtvarným záměrům. Formálně disponuje neobvyklou šíří klasických grafických technik, stejně jako nekonvenčními experimentálními postupy. Erbovní technikou se stal Vičarovi linoryt. Tiskne ho z výšky i z hloubky, zpracovává jej dláty, ale i mezzotintovou skoblinou a dále jej pak dotváří zcela jedinečnými zásahy, které neumožňují multiplikaci. Těžko se tedy dá hovořit o grafice jakožto umělecké reprodukční technice. Jeho díla z většiny zůstávají originály.