kurátorství

Pečovatel, opatrovník čili kurátor se ve výtvarném světě především během druhé poloviny 20. století značně proměňoval. Dnes jde o dramaticky rozvrstvenou množinu lidí: od služebníků a tlumočníků umělcova díla přes akademické systematiky až po mocné žraloky (průniky se nevylučují). Ti určují, kdo se bude vystavovat, nabízejí umělce do zahraničí a rozviřují čím dál hustší píár mlhu kolem svých svěřenců. Sami umělci to jednak kritizují (viz například video Lízání kurátorova zadku od Ondřeje Brodyho, A2 č. 7/2007), jednak pochopitelně spolupracují. Ve výstavním umění i průmyslu je zkrátka životadárný chaos. A my, veřejnost, bohužel, často rezignujeme na pokusy se toho upřímně účastnit. Což je škoda. Doufám, že přítomný výtisk A2 zbaví diváky zábran a donutí kurátory se jasněji vyjadřovat o své práci. Texty čísla jsou zaměřené na zvláštnosti českého prostředí – mnozí kurátoři v ČR jsou například autodidakti nebo aktivní umělci, mj. proto, že studijní obor zaměřený na kurátorství postrádáme; grantová politika určuje, jak vypadá většina výstav, atd. Téma připravili redaktor A2 Petr Vaňous a David Korecký, editor sborníku Médium kurátor. Role kurátora v současném českém umění. Číslo vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, odboru umění a knihoven.

Výstavní čtení!

Libuše Bělunková