Pohnutou historii Ottova divadelního slovníku, vydávaného v sešitech od 18. 3. 1914 do 10. 3. 1919 a spjatého se jmény Jan Ladecký (1861–1907), Karel Kamínek (1868–1915) a Karel Engelmüller (1872–1950), podrobně vylíčila v Divadelní revui č. 1/2009 Petra Ježková.
O Spolku rodáků a přátel Českomoravské vysočiny v Praze Vysočina, jehož prvním místopředsedou byl Bedřich Fučík a v jehož prvním výboru (1946) pracovali mj. František Halas a Otomar Krejča, zajímavě psal v 10. svazku vlastivědného sborníku Západní Morava (2006) Jaroslav Vlach v stati o nakladatelském redaktoru a překladateli Františku Zvěřinovi (1920, Stará Říše na Moravě – 1973, New York).
Seriál Michala Bystrova Příběhy písní pokračoval v Uni č. 2/2009 historií americké lidovky Casey Jones, kterou pod názvem Strojvůdce Příhoda v americkém exilu zčeštil a už 7. 12. 1945 v pražském studiu na Rokosce na desky Ultraphon nazpíval (s označením W minus V na etiketě) Jan Werich.
Pohádky o mašinkách Pavla Naumana jmenoval (vedle Karafiátových Broučků) jako svůj raný čtenářský zážitek Václav Havel (Svět a divadlo č. 2/2009).
Chystanou monografii o Ivanu Vyskočilovi, jemuž za čtrnáct dní pogratulujeme k osmdesátce, představil celostránkovou ukázkou v Tvaru č. 5/2009 její autor Pavel Janoušek.
Dva přední teatrologové, Milan Lukeš a Jan Hyvnar, se nedlouho po sobě věnovali dvěma velkým osobnostem ženského herectví fin de siècle Sáře Bernhardtové a Eleonoře Duseové. Lukeš v první části studie Herectví a sebeprezentace (Svět a divadlo č. 1/2007), Hyvnar v prvé Kapitole z dějin moderního evropského herectví (Disk č. 27, březen 2009).
O svém vztahu k hudbě hovořil v březnové Harmonii s Marií Kulijevyčovou Rudolf Pellar, nedávný šestaosmdesátník, jehož rozhlasové vzpomínání dostalo knižní podobu s názvem Nejdřív se musíte narodit... (Radioservis 2008).
Lubomíru Dorůžkovi k 85. narozeninám pogratuloval před koncertem bulharského hudebníka Milcho Levieva v cyklu Jazz na Hradě 18. 3. t. r. prezident republiky Václav Klaus.
Jako „zapšklé pařeniště zhrzených celebrit, vyhnaných z ukradeného dobříšského pelechu“, v němž hrabat se je „poněkud perverzní“, charakterizoval Jan Halas v Týdeníku Rozhlas č. 12/2009 autorské zázemí týdeníku Obrys-Kmen, literární přílohy Haló novin.