Myles na gCopaleen Escort Service

Buchhandlung čili Úprava knih

Navštívil jsem onehdy dům přítele, který se nedávno oženil, a zauvažoval jsem. Přítel je člověk nesmírně bohatý a primitivní. Když začal nakupovat postele, stoly, židle a bůhví co ještě, napadlo ho, že si též pořídí knihovnu. Netuším, zda umí číst či nikoli, nicméně díky jakémusi barbarskému pozorovacímu talentu nazřel, že nejváženější a nejúctyhodnější lidé mívají doma spoustu knih. Zakoupil tedy několik skříní s policemi a zaplatil nějakému vykutálenému zprostředkovateli za to, že mu je napěchoval knihami všemožného druhu, nevyjímaje velmi drahé svazky pojednávající o francouzské krajinomalbě.

Při své návštěvě jsem si všiml, že ani jedinou knihu nikdo nikdy neotevřel, ba se jí ani nedotkl, a něco v tom smyslu jsem k příteli prohodil.

„Až se pořádně zabydlím,“ pravil ten kašpar, „musím se zase pustit do čtení.“

A tehdy jsem právě zauvažoval. Proč by takový zámožný člověk měl trpět a vůbec předstírat, že čte? Proč by si nenajal profesionálního úpravce knih, který by se dostavil a za stanovený poplatek mu knihovnu náležitě očetl? Pokud by tato osoba měla patřičnou kvalifikaci, mohla by na tom vydělat celé jmění.

Čtvero oslích uší za penci

Vysvětlím vám přesně, jak to myslím. Zboží v knihkupectví vypadá zcela nedotčeně. Ovšem latinský slovník žáka základní školy bývá tak ohmataný, že se téměř rozpadá na kusy. Člověk na první pohled vidí, že slovník někdo možná milionkrát otevřel a hledal v něm. A kdybyste nevěděli, že také existuje řádný záhlavec, usoudili byste, že onen žák zbožňuje latinu a odloučení od svého slovníku by prostě nesnesl. Podobně se to má i s naším primitivem, jenž prahne po tom, aby jeho přátelé z letmé prohlídky domu usoudili, že je intelektuál. Koupí si obrovskou knihu o ruském baletu, třeba i psanou jazykem oné daleké, přesto však krásné země. Náš problém spočívá v tom knihu v rozumně krátké době upravit tak, aby každý, kdo se na ni podívá, dospěl k názoru, že svého majitele provázela na každičkém kroku, a že ji s sebou roky bral k prostřenému stolu, ba i do postele. Dalo by se jistě uvažovat o zkonstruování stroje, který by poháněl malý, avšak výkonný benzínový motor. Tento stroj by pak „přečetl“ jakoukoli knihu během pěti minut a k tomu, abychom docílili následků čtení v délce pěti či deseti let, by stačilo pouze otočit knoflíkem. To by ovšem bylo laciné, neosobní řešení diktované dobou, v níž žijeme. Žádný stroj nikdy nenahradí práci citlivých lidských prstů. Opravdovým řešením tohoto soudobého společenského problému je jedině školený a zkušený ohmatávač knih. V čem spočívá jeho práce? Jak postupuje? Kolik si počítá? Kolik typů úpravy knih nabízí?

To zakrátko zodpovím.

Svět knih

Kolikero typů ohmatání bychom tedy mohli nabídnout? Takto spatra navrhuji přibližně čtyři. Řekněme, že požádáte zkušeného úpravce o odhad nákladů na očtení jedné police knih v délce metr dvacet. Poskytne vám kvotaci v následujících čtyřech variantách:

„Lidová úprava – kvalitní a poctivé ohmatání všech svazků, výroba oslích uší na čtyřech listech v každém svazku. Do každé knihy jako zapomenutá záložka vložen tramvajový lístek, lístek od šatny či podobný kousek papíru. Řekněme 1 libra 39 pencí. Pětiprocentní sleva pro státní úředníky.“

„Prvotřídní úprava – velmi důkladné ohmatání všech svazků, výroba oslích uší na osmi listech v každém svazku. Minimálně v 25 knihách podtržení příhodné pasáže červenou tužkou a do každé knihy jako zapomenutá záložka vložen letáček ve francouzštině ohlašující vydání spisů Victora Huga. Řekněme 2 libry 89 pencí. Pětiprocentní sleva pro vysokoškolské studenty literárních oborů, státní úředníky a sociální pracovnice.“

Sazba šitá na míru

Výhodou této odstupňované škály je, že není třeba, aby někdo vypadal jako nevzdělanec či ignorant jen kvůli tomu, že nemá peněz. Pamatujte, že ne každý primitiv je nutně boháč, ačkoli vím o pár takových, kteří…

Na to však nehleďme. Podívejme se raději na nákladnější kategorie ohmatávání. U další v pořadí skutečně nebudete litovat příplatku.

„Úprava de luxe – intenzivní očtení veškerých svazků, porušení vazby menších svazků takovým způsobem, že budou vyhlížet, jako by je majitel nosil s sebou po kapsách. V každé knize podtržení úryvku červenou tužkou, s připojeným vykřičníkem či otazníkem na přilehlém okraji. Do každé knihy jako zapomenutá záložka vložen starý program z kosmopolitního divadla Gate Theatre (3% sleva v případě, že postačí program z Národního). Opatření minimálně 30 svazků zašlými skvrnami od kávy, čaje, tmavého piva či whiskey. Navíc minimálně do pěti knih doplněn padělaný podpis autora. Pětiprocentní sleva pro vedoucí pracovníky bank, okresní inspektory a ředitele firem zaměstnávajících alespoň 35 osob. Oslí uši za zvláštní příplatek dle instrukcí zákazníka, dvě pence za půl tuctu na svazek. Výše poplatku za volitelné vložení starých programů z pařížských divadel na požádání. Tato služba k mání pouze po omezenou dobu, netto 7 liber 47 pencí.“

Objednejte ihned

Čtvrtou kategorii tvoří úprava skvostná, ačkoli název je to zavádějící – správně se nazývá Le Traitement Superbe. Je tak skvostná, že mi na ni dnes už nezbývá slov. Popíši ji příští pondělí a na počest této události vyjdou toho dne Irish Times na patinovaném, zvláště jemném holandském ručním papíře se zapeklitě spletitou texturou, jeden každý výtisk s mým podpisem a se zvláštní obrazovou přílohou zvíci litografie našeho slavného paláce na College Green vyvedené v barvě trikolory. Vy si zatím můžete minimálně objednat svůj výtisk předem.

A ještě poznámečka na závěr. Nestačí si výtisk pouze objednat. Objednejte si ho předem!

* * *

Jistě si ráčíte pamatovat (jak byste probůh mohli zapomenout!), že jsem v pátek pojednával o úpravě knih, tedy mé nové službě, jež umožňuje nevědoucím osobám, které touží být podezřívány z toho, že čtou knihy, nechat si své svazky očíst a ohmatat způsobem, z něhož bude patrné, že jejich majitel je jim zcela oddán. Popsal jsem tři kategorie úpravy a slíbil, že vysvětlím, čeho se vám dostane v kategorii čtvrté, tzv. skvostné, čili Le Traitement Superbe, jak tomu říkáme my kabrňáci, co jsme byli na líbánkách v Paříži. Úprava je to samozřejmě ze všech nejdražší, avšak náklady na ni vynaložené jsou pouhým nic ve srovnání s nedozírným renomé, jež si získáte v očích svých přitroublých přátel. Pohleďte na podrobnosti:

„Úprava skvostná.“ Kvalitní a poctivé ohmatání všech svazků, nejprve kvalifikovaným úpravcem a poté mistrem úpravčím, jehož jméno zdobí ne méně než 550 hodin ohmatávání. Podtržení příhodných pasáží minimálně v padesáti procentech knih značkovým červeným inkoustem plus vepsání vhodné poznámky z následujícího seznamu na okraj pasáže, viz:

Hloupost!

Přesně tak!

Svatá pravda!

Absolutně nesouhlasím.

Proč?

Jistě, ale srov. Homér, Od., iii, 151.

No no no!

Ovšem, ale Boussuet v Discours sur l’Histoire Universelle už konstatoval totéž a mnohem lépe vyložil.

Nesmysl! Nesmysl!

Skvělá argumentace.

Ale proboha proč?

Pamatuji, že přesně to samé mi říkal i chudák Joyce.

Nemusím snad zdůrazňovat, že odhad nákladů na vepsání poznámek speciálních a zcela exkluzivních zašlu na požádání. Vidíte: připlatit si stojí za to.

A navíc

To samozřejmě není vše. Poslechněte si tohle:

Minimálně do šesti svazků vepsána padělaná slova lásky a díků adresovaná autorem dotyčné knihy, např.:

„Dávnému příteli a kolegovi A. B. s láskyplnou vzpomínkou věnuje George Moore.“

„Na důkaz vděku za Vaši nedozírnou laskavost, milý A. B., Vám posílám tento výtisk Hrnce zlaťáků. Váš letitý přítel James Stephens.“

„Inu, A. B., stárneme, stárneme. Snad jsem dnes dobrý spisovatel, ale ještě nejsem tak stár, abych zapomněl na nekonečnou trpělivost, s níž jste před lety vedl mé mladistvé kroky na cestě literární. Prosím, přijměte i tuto knihu, ať je jak chce bídná, a věřte, že nadále zůstávám Vaším přítelem a obdivovatelem. G. Bernard Shaw.“

„Věnuje Váš oddaný přítel a žák, K. Marx.“

„Milý A. B., za Vaše cenné rady a nezištnou pomoc, neřku-li laskavost, kterou jste projevil, když jste kompletně přepsal třetí kapitolu, si jistě zasloužíte zde přítomný první výtisk ,Tess‘. Váš dávný přítel, T. Hardy.“

„Nedostalo se mi, bohužel, nevýslovného potěšení se s Vámi setkat osobně, a tak Vám, milý A. B., mohu pouze poslat tento výtisk ,Černocha z Narcisu‘. Vaši společnost postrádám víc, než mohu slovy říci. ……… (podpis nečitelný)“

Pod poslední věnování přijde dopsat rukou tupce, jemuž kniha patří (v případě potřeby mu ukážu, jak se to dělá), větu: „Chudák Conrad nebyl zas tak špatný chlap.“

Za pouhých 32 liber 39 pencí, jež vás skvostná úprava bude stát, obdržíte ještě daleko víc. Zítra či pozítří vám povím o starých dopisech, které budou vkládány do některých svazků jako zapomenuté záložky. Co dopis, to vytříbený padělek. Objednejte bez prodlení!

Naše nová služba

Ve věci úpravy knih nabízené mou dublinskou ligou, jež nese název Sdružení spisovatelů, herců, umělců a hudebníků (SSHUH), se na nás dopisy jen valí. Naše služba slaví obrovské úspěchy. Školení ohmatávači jsou vysíláni do domů mnoha z nejbohatších a nejnevzdělanějších osob v této zemi, aby očetli, zohýbali, potrhali a ožvýkali celé bedny neposkvrněných svazků. Naše tiskárny po statisících chrlí padělané divadelní programy, nemluvě o pamfletech ve francouzštině, ručně psaných dopisech s podpisem George Moorea, středověkých hracích kartách, a všem, co k přetvářce a snobství patří. (…)

Řada dopisů, které dostáváme, přichází od zámožných občanů, kteří žádné knihy nemají. Přesto však touží po tom, aby byli považováni za vzdělance. Můžeme jim pomoci, ptají se?

Ovšemže ano. Jen ať si nikdo nemyslí, že jen ten, kdo vlastní knihy, může být chytrý. Řešením je Eskortní služba Mylese na gCopaleena.

Nač býti nejapným zabedněncem? Vyhýbají se vám přátelé? Přecházejí lidé na druhou stranu ulice, hned jak vás zahlédnou? Vybíhají po schodech u cizích domů, předstírají, že tam bydlí, a násilím se vecpou do předsíně, když procházíte kolem? Pokud se vám takové věci dějí, musíte ihned využít naši novou službu. Jinak, obávám se, jako byste nebyli.

Jak služba vznikla a v čem spočívá

Stalo se to takhle. Liga SSHUH měla již nějaký čas na krku houf nezaměstnaných břichomluvců, kteří nás zapřísahali, abychom jim sehnali práci. Tyto pány jsme nyní pečlivě vycvičili a vystavěli z nich údernou jednotku, jež provozuje novou eskortní službu.

Řekněme, že jste dáma a jste tak zcela pitomá, že ani psům na ulici nestojí za to na vás vrčet. Zatelefonujete Lize SSHUH a svěříte se nám se svým problémem. Potěší vás, jak trpělivě a s jakým pochopením vás vyslechneme. Budete instruována, abyste se téhož večera dostavila do foyeru divadla Gate Theatre a vyhlížela vysokého gentlemana důstojného vzezření s vojenským držením těla, v dokonale padnoucím večerním úboru. Jdete tam. Setkáte se s ním. Přistoupí k vám s úsměvem na tváři a nevšímá si přitom ani jediné z ostatních voňavých bábovek, které postávají kolem. V následujícím okamžiku se jeho knír dotkne vašich rtů.

„Doufám, že jste na mne nemusela čekat, lady Charlotte,“ praví přívětivě. Ten úžasně hluboký, mužný hlas!

„Ani v nejmenším, pane hrabě,“ odpovíte a váš hlas zní jako stříbrné rolničky. „Večer jak stvořený pro Ibsena. Člověka to hned naladí na tu pravou notu. Ačkoli v překladu to samozřejmě nemůže být úplně ono, že? Pamatujete tenkrát… to představení… ve Stockholmu?“

Naše tajemství

Ve skutečnosti jste ovšem dbala na to, abyste neřekla ani slovo. Vaše jediná starost celý večer je, abyste mlčela a zas jen mlčela. Školený společník si na své mužné otázky odpovídá sám hlasem mnohem lahodnějším nežli vaše neženské kvákání a jeho odpovědi svou bystrostí a šarmem vyrazí lidem za vámi dech.

A není společník jako společník: záleží na tom, kolika zlaťáky jste ochotná zacinkat. Chtěla byste mít nad svým společníkem navrch v debatě o literatuře, která se rozproudí o přestávce? Sledujte další zprávy o této úchvatné nové službě. (…)

Vážná situace

Skupina školených břichomluvců sdružených naší Ligou již sólově konverzuje po celém městě i v salonech osob nesmírně významných a neméně nevzdělaných. Systém znáte: když jste naprostý hlupák, najmete si jednoho z našich břichomluvců, aby vás doprovázel na veřejnosti, a on bude mluvit i za vás. Bystré postřehy, které jako by vycházely z vašich úst, vás ohromí stejně jako ty, kdo vás uslyší.

Situace s eskortní službou Ligy SSHUH se však v posledních několika týdnech vyvinula tak, že ji vpravdě nelze popsat jinak než slovem zoufalá. Došlo k několika incidentům a je prakticky jisté, že můžeme očekávat nepěknou soudní dohru. Z takových vyhlídek mě mrazí v zádech, jelikož přítomnost sebenicotnějšího ze školených společníků u Nejvyššího soudu může vést k neslýchaným komplikacím. Národ by mohl vbrzku čelit rozsáhlé ústavní krizi, která vznikne následkem výroků (alespoň zdánlivě) pronesených ústy uznávaných činitelů soudního dvora či kteréhokoli z podružnějších zástupců justice. Bojím se, že úžas ve tváři předsedy soudu nebude připuštěn jako důkaz, který vyvrací pronesená tvrzení. Ani přiznání soudu k nečinnosti věc nevyřeší.

Stručně řečeno, do řad mých poctivých a loajálních pracovníků eskortní služby se infiltrovali podvodníci a nepřející živly, kteří mají bohužel mimořádné schopnosti v oblasti vyluzování hlasů. Na veřejnosti zazněla neuvěřitelná prohlášení, avšak nikdo neví jistě, kdo je učinil. A co je horší, inteligentní a zcela vážně míněná slova vyřčená nepříliš atraktivními mladými dámami nedocházejí sluchu svých adresátů: ti se instinktivně otáčejí, pátrají ve tvářích nic netušících cizích osob a zjišťují, kdo ona slova „skutečně“ pronesl.

Veškeré problémy začaly takto: jistá natvrdlá dáma si najala kavalíra, o němž se domnívala, že pracuje pro Eskortní službu Ligy SSHUH, a vydala se s ním do divadla. Desítky kolemsedících před začátkem představení i o první přestávce žasli nad pronikavostí replik a odpovědí rozhovoru vedeného jedním mužem. Sama dáma, která sotva dovedla na prstech počítat, s potěšením sledovala neobvyklé ticho, které provázelo konverzační výkony jejího společníka. Ten z ničeho nic hlasitě pravil:

„Mimochodem, děvenko, ty šaty, co máš dneska na sobě, jsou tvojí mámy, že?“

Současně s tím se nebohé klientce před nosem ocitl lístek psaný tiskacím písmem. Stálo na něm:

„Neohlížejte se, ani se nehněte a opovažte se volat policii. Jestli níže nepodepíšete, že mi za dnešní večer zaplatíte pět liber navíc, odpovím kladně a dále pohovořím o vaší blůze, ve které vypadáte jako stará cikánka. Nedělejte problémy a nikomu se nic nestane. Myslím to smrtelně vážně! Podepsán, Temný Stín.“

Nešťastné ženské samozřejmě nezbylo nic jiného než se chopit tužky, kterou ji darebák podával, a naškrábat na uvedené místo své jméno. V mžiku bylo slyšet, jak říká veselým, jiskřivým hlasem:

„Ale Godfreyi, to je poprvé, co mám na sobě tu samou róbu dvakrát – a ty musíš být takový hnidopich! V dnešní době musí čtyřicet liber člověku vystačit na trochu déle, pochop, když si máme utahovat opasky a tak dál.“

Flann O’Brien: The Best of Myles (HarperCollins, London 1992). Část tohoto textu vyšla v Literárních novinách č. 48/2003.

Z angličtiny přeložil a okomentoval Ondřej Pilný.