irská literatura

v aktuálním čísle se dozvíte, že v Irsku básník nepotřebuje polibek Múzy – stačí mu před psaním pojíst trochu kočičího masa. To jen tak na okraj. V tematických textech se ale často řeší i zdánlivě jednoduchá otázka: Co je vlastně irská literatura? Vymezuje ji jazyk, původ autora či čtenářů? „Konsensus neexistuje,“ tvrdí Justin Quinn na straně 8. Esej Michaely Markové podává rámcový přehled irské prózy, další texty se zaměřují na problematické otázky a osobnosti. Flann O’Brien (medailon Jana Čápa a povídka v překladu Ondřeje Pilného) oslovoval čtenáře ve čtyřicátých letech 20. století publicistickými satirami, ale jeho vtipné experimentální romány získávají uznání až po letech. Enigmatické podoby moderní irské poezie ohledává Daniela Theinová. Věnujte pozornost také dalším tematickým blokům – výtvarná dvojstrana pojednává o výstavě Ostrovy svobody v Národní galerii a v divadelní rubrice najdete dva pohledy na současnou českou kritiku. Nenechte si ujít další z večerů A2+, který se uskuteční 25. dubna v pražské galerii Divus. Na programu bude „hlasitý bordel“ skupiny Unkilled Worker Machine a premiéra loutkového opusu Zátiší od S.D.CH., který se vrací na kukátkovou scénu Varlénova loutkového semináře – uhranut statičností, úsporností, monolitičností a univerzální bezohledností.