Když nezávislý server WikiLeaks zveřejnil více než 91 000 tajných materiálů americké armády o válce v Afghánistánu – včetně obvinění z válečných zločinů –, málokdo tušil, jaký humbuk kolem takzvaných afghánských deníků vypukne. Pravda, publikace těchto zpráv těžko překoná zveřejnění legendárních Pentagon Papers, ale i tak lze hovořit o milníku devět let trvající války v této nešťastné asijské zemi.
Zpravodajský server WikiLeaks poskytl informace americké armády týkající se války v Afghánistánu výlučně novinám New York Times, Guardian, Spiegel a Times. Odtajněné materiály podle zakladatele WikiLeaks Juliana Assangeho nezahrnují vojenské aktivity CIA, operace speciálních jednotek a kampaň bezpilotních letounů.
Přestože volně dostupné dokumenty potvrzují známou skutečnost, že je okupace Afghánistánu neúspěšná a krutá, byla reakce na jejich vydání ze strany Bílého domu jednoznačně odmítavá, ba nepřátelská. Na letišti v Newarku americké úřady zatkly amerického dobrovolníka pracujícího pro WikiLeaks Jacoba Appelbauma. Policisté ho vyslýchali tři hodiny, zabavili mu laptop a tři mobilní telefony. Armádní vyšetřovatelé podrobili výslechu rovněž dva studenty z Bostonu kvůli jejich stykům s pracovníky tohoto zpravodajského serveru a vojínem Bradleym Manningem, který již dříve WikiLeaks poskytl tajné dokumenty.
Právníci amerického ministerstva spravedlnosti mezitím zkoumají, zda WikiLeaks a Julian Assange neporušili zákon o špionáži z roku 1917. Americký ministr obrany Robert Gates na tiskové konferenci Pentagonu na přelomu července a srpna zveřejnění tajných materiálů jednoznačně odsoudil. Možná si ale není vědom skutečně závažného faktu, totiž že okupace Afghánistánu neblaze ovlivnila situaci v afghánskopákistánském pohraničí. Nepřátelské aktivity pákistánského Tálibánu proti Pentagonem financované pákistánské vládě i Američanům samotným vše jen zhoršují. Rovněž jeden z politicky nejvýznamnějších faktů „afghánských deníků“, týkající se spolupráce pákistánské tajné služby ISI s Tálibánem, nevrhá na válečné úsilí Pentagonu příliš pozitivní světlo, jak uvedl historik a novinář Gareth Porter.
Krev na rukou?
Na téže konferenci vystoupil také náčelník sboru náčelníků štábů americké armády, admirál Michael Mullen, který Assangeho a WikiLeaks nařkl, že by mohli mít „ruce namočené v krvi“. Dodal, že Assange a ostatní svou činností ohrožují ty, kteří jsou ve válečné zóně již delší dobu v nebezpečí. Julian Assange na tato obvinění v interview pro relaci Democracy Now! reagoval slovy: „Samozřejmě, že přistupujeme obezřetně k jakémukoliv odhalení totožnosti nevinných lidí, jejichž životy mohou být ohroženy. Proto stále držíme obsah 15 000 z oněch 91 000 dokumentů v tajnosti. Musíte pochopit, že jsme kvůli této záležitosti kontaktovali Bílý dům, aby nám pomohl při prošetřování zpráv, jejichž zveřejnění může vést k odhalení nevinných osob. Bílý dům zpočátku na spolupráci přistoupil, ale později popřel, že jsme ho kontaktovali.“ Assange dále tvrdí, že lidé, kteří v současnosti kritizují činnost WikiLeaks, jako Gates a Mullen, sami v různých politických a vojenských pozicích „každý den nařizovali politické vraždy“, a tudíž od nich není zrovna fér, když o druhých říkají, že „mohou mít ruce od krve“. Na podobná obvinění šéf WikiLeaks reagoval také v interview pro Spiegel argumentem, že složky neobsahují informace o bojových aktivitách současně nasazených jednotek, jejichž identita prozrazena nebyla.
Hlídací psy utratit
Nejslavnější americký whistleblower (soukromá „osoba pískající na policejní píšťalku“, aktivista, zpravodaj, hlídač, česky se užívá též výraz bubeníček) Daniel Ellsberg, jenž proslul zveřejněním Pentagon Papers, a další se domnívají, že Obamova administrativa postupuje proti whistleblowerům tvrdším způsobem než jakákoliv americká vláda předtím. Jak minulý měsíc poznamenal novinář a bloger Glen Greenwald: „New York Times a Newsweek během několika týdnů publikovaly články, jež dokumentují útok Obamovy administrativy na whistleblowery; jde o mnohem razantnější ataky, než jaké prosazovala jakákoliv předešlá administrativa včetně Bushovy.“ Podle Greenwalda již v roce 2008 americká armáda připravila zprávu, v níž popsala WikiLeaks jako hrozbu pro národní bezpečnost a rozebíraly se zde možnosti, jak její činnost zničit. Rozvědka zdůraznila rovněž potřebu zajistit, aby takovéto zdroje nebyly v bezpečí, a snažila se vytvořit dojem, že WikiLeaks či lidé s ním spojení jsou v ohrožení.
Podle novinářky Amy Goodmanové byl bývalý lingvista z FBI Shamai Leibowitz minulý měsíc odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců kvůli tomu, že neznámému blogerovi prozradil tajné vládní informace, Thomas Drake z Národní bezpečnostní agentury Spojených států čelí obvinění, že odhalil tajné vládní dokumenty z programu Bushovy administrativy týkajícího se špehování amerických občanů na domácí půdě a že sabotoval další vyšetřování. Obamova administrativa také napadla novináře, kteří obdrželi tajné informace, včetně reportéra listu New York Times Jamese Risena.
Asi neznámější případ osoby zadržené v souvislosti s vyzrazením vojenských dokumentů je kauza vojína Bradleyho Manninga, jenž se mimo jiné podílel na zveřejnění videa z Iráku z roku 2007, kde americká bitevní helikoptéra postřílela dvanáct lidí včetně dvou reportérů z Reuters. Manning čelí soudnímu procesu a hrozí mu trest odnětí svobody na doživotí. Kongresman Mike Rogers dokonce prohlásil, že kdyby byl Manning uznán vinným z předání tajných dokumentů, měl by být popraven. Zde už se balancuje na hraně zdravého rozumu. Jsou ignorovány argumenty Juliana Assangeho, který chtěl za pomoci Bílého domu rizika spojená s odtajněnými materiály minimalizovat. Zároveň lze počin WikiLeaks chápat jako excelentní žurnalistickou práci, jež by měla být drtivé většině novinářů či reportérů vzorem. Jako z jiného světa je také skutečnost, že má být souzen člověk, který poukázal na zjevný válečný zločin, a nikoliv jeho pachatelé, jak by se na normálně fungující demokratickou společnost slušelo a patřilo.
Přinutíme vás udělat správnou věc
Pentagon nedávno v textu otištěném v deníku New York Times vyzval WikiLeaks, aby udělal „správnou věc“: ze své webové stránky odstranil desítky tisíc odtajněných zpráv a vrátil tisíce dalších armádě. Má zájem především o 15 000 dosud nepublikovaných dokumentů. Tiskový mluvčí Pentagonu Geoff Morrel v článku uvedl, že pokud WikiLeaks na jeho výzvu reagovat nebude, podnikne další kroky. Odmítl je však specifikovat: „Zjistíme, jaká lze užít opatření, abychom je přinutili udělat správnou věc.“ Julian Assange ani mluvčí WikiLeaks na požadavek Pentagonu zatím nereagovali.
Mluvčí WikiLeaks, vystupující pod smyšleným jménem Daniel Schmidt, v aktuálním interview pro Associated Press prohlásil, že organizace bude navzdory nevoli americké vlády dále publikovat utajované vládní materiály, a dodal, že tyto snahy umožní veřejnosti lépe pochopit konflikt v Afghánistánu. „WikiLeaks je globálně fungující organizace. V tomto ohledu máme zodpovědnost vůči obyvatelům planety, nikoliv specifickým zájmům jedné země,“ konstatoval Schmidt.
Autor je překladatel a publicista.