Vypadalo to nadějně – Farma v jeskyni vybuduje v pražské Preslově ulici rezidenční prostor. Letos se nezávislý divadelní soubor, oceňovaný doma i v zahraničí, z krásného snu probudil.
Realita financování nezávislých divadel a souborů ve středoevropském kulturním prostoru bývá někdy krutá. Na to v posledním čase narazilo i mezinárodní divadelní studio Farma v jeskyni.
Soubor v čele s režisérem Viliamem Dočolomanským (rozhovor v A2 č. 49/2006) už léta úspěšně reprezentuje Českou republiku na mnoha zahraničních festivalech. Za své inscenace získal řadu ocenění, mino jiné hlavní cenu Fringe festivalu nebo Cenu Alfréda Radoka za nejlepší inscenaci roku. Avšak ani divácké uznání a pozitivní reakce kritiky nezabránily tomu, aby se soubor na začátku nové divadelní sezony ocitl bez zkušebního prostoru v Preslově ulici na Smíchově, kde ve spolupráci se Švandovým divadlem a za grantové podpory města a ministerstva kultury hodlal vytvořit rezidenční centrum.
Budova, která dříve sloužila jako trafostanice, později jako sklad divadelních kulis, je v havarijním stavu. Vyžaduje okamžitou rekonstrukci, kterou divadlo žijící z dotací určených na uměleckou činnost, nikoliv na investiční náklady, nemůže realizovat.
Ze snu do sklepa
Farma v jeskyni se zapsala do paměti obyvatel Smíchova nejprve pořádáním festivalu Farma 2007, který byl vyvrcholením projektu Search for message / Hledání odkazu, podpořeného programem Evropské komise Culture 2000. Na podzim roku 2008 zahájilo rezidenční centrum provizorní činnost. Kromě inscenací Farmy v jeskyni se v něm uskutečnila Afrobrazilská konference za účasti legendárního tanečníka a herce Odin Teatru Augusta Omulu a teatrologa Leszka Kolankiewicze, konaly se tu workshopy Farmy a sdružení Hlasohled. Jistou dobu se zdálo, že lze naplnit sen mnohých nezávislých ansámblových divadel: být a zkoušet ve vlastním prostoru. Tento záměr však ztroskotal a následovalo stěhování do nového exilu v suterénu holešovického činžáku.
Rozhoduje ten, kdo se nedíval
V parku ve smíchovské Portheimce se 12. září jako součást programu festivalu Za dveřmi uskutečnila podvečerní fiesta nazvaná Farma v jeskyni?. Režisér Viliam Dočolomanský jarmarečně svolával diváky a příznivce na rozloučení s „Preslovkou“. Většinu obecenstva tvořili náhodní chodci, kteří do té doby neměli o práci fyzického divadla ponětí. V hodinové inscenační koláži se prolínaly fragmentární výjevy ze všech podstatných inscenací z téměř desetileté historie souboru: Sonety temné lásky, Sclavi, Čekárna a Divadlo / The Theatre.
Scény na rozdíl od Work demo – tedy večera, ve kterém soubor otevírá své zákulisí a demonstruje divákům pozadí projektů od expedic přes herecké tréninky až po samotné inscenace – nechal Dočolomanský tentokrát bez komentáře. Intimita hereckých akcí přitom zůstala i na otevřeném prostranství zachována, třebaže místy působily až ztraceně. Herci s režisérem si happeningem ani tak nestěžovali či neprotestovali, spíš upozornili neznalou veřejnost na svou existenci v prostoru Preslova 9.
Farma v jeskyni bude fungovat dál. V listopadu a prosinci začne kočovat po pražských prostorech Roxy/NoD a Divadlo Ponec a ve stísněných podmínkách holešovického suterénu nadále připravuje nový projekt, který má plánovanou premiéru v příštím roce. Happeningem v parku Portheimka jen uzavřela své smíchovské působení. Kdy a kam se vrátí, už nezáleží na ní, ale na lidech, kteří v to pozdní zářijové odpoledne na rozloučení jistě nebyli.
Autor je publicista, v minulosti spolupracovník Farmy v jeskyni.