Label, komunita s proměnlivým stupněm otevřenosti, nádor na tlustém střevu maloměsta. Dnes snad nejvýraznější konglomerát hudebních skupin sdružených pod jednou hlavičkou už dávno překročil oblast česko-polského příhraničí. Má své předobrazy, přesto je unikátní.
V tuto chvíli tvoří jednotku s básnickým názvem MamaMrdaMaso osm hudebních skupin. Jenže napsat něco takového je jako počítat chvatné kroky žen. Jednu minutu jich je osm, tu další méně nebo více. Nemám strach nazvat MamaMrdaMaso fenoménem, protože existují a fungují už dost dlouho (od roku 2002) a vrhají se do světa s nezmenšenou silou, jen s pozměněnou a snad dospělejší. Pokud by ovšem tento přívlastek s sebou implicitně nenesl informaci o mé svrchovanosti a jejich nezralosti. A to by bylo poněkud zavádějící.
Talentovaní autisté
Geografickým středobodem působení MMM je Český Těšín, ale ne bezvýhradně. Eskalace tvůrčího ducha se vydává na jih a zasahuje města podkopaná ostravsko-karvinskými doly, což není něco určujícího, ale jisté genetické paradigma to představuje. Stejně jako česko-polské pomezí: podle mnoha příjmení jednotlivých členů by si jeden mohl myslet, že jde o příliv polské umělecké bohémy. Jistě, to by znamenalo homosexuální sklony nebo protináboženské názory, což sedí, nicméně o Poláky nejde. Jejich sféra vlivu nyní zasahuje přes Prostějov až do Brna, kam část MMM (dočasně?) přesídlila.
Pozoruhodnost proměnlivého útvaru MamaMrdaMaso je dána nejen kvalitou hudebních spolků, ale i jejich kvantitou. Které společenství u nás může říct, že jeho útrobami prošlo téměř třicet skupin? Aktuálně je činných osm z nich, některé jsou defitinivně zakonzervovány, jiné čas od času neočekávaně hrají na speciálních akcích (indie rockeři Vincent Vega, proslulí svým originálním, autisticko-alkoholickým vystoupením v televizním pořadu Star Guitar) a další čekají na své přijetí (Laundered Syrup).
Stylové vymezení se pohybuje od přímočarého punku přes indie rock s metalovými, noiseovými a hardcorovými tendencemi až k elektronice. Duo Stevie Brufen, kombinující balkánský šmukézní pop s primitivním elektrem, je důkazem svérázného humoru, který je vlastní i ostatním buňkám. Názvy některých skupin naznačují recesistický ráz (Božská komedie, Exodus 12, Führer Goes to Hollywood nebo Takylidi), ale recese, sebeironie a zvláštní, deviantní pokušitelství je kritičtější povahy. Navíc už to dávno není jen parta podezřelých pošahanců, např. znamenití indie rockeři Le Christ Hypercubistic před pár týdny v Praze předskakovali americkým hvězdám alternativního metalu Torche.
Napětí organismu
MMM se projevují také jako organizátoři koncertů a jsou součástí nezávislé pořadatelské sítě s vazbami na zahraniční scénu. Jen jedinec s velkým smyslem pro obskurní hrátky si dokáže představit vystoupení německých alternativních kapel v těšínské restauraci Ibiza (sic!). Velmi aktivní je v tomto ohledu i brněnská frakce ABBA, která se však pohybuje na velmi tenké hranici poblíž odloučení od mateřského lůna. Spojujícím i rozpojujícím prvkem těchto dvou množin je Rafał Marciniak, exkomunikovaný člen MMM, působící v kapelách Velkolepé záměry mystiky a Enten og eller. A pokud zůstaneme u přírodních věd a biologických příměrů, tak Marciniak se dostal z pozice buněčného jádra přes endoplazmatické retikulum a Golgiho aparát až na tenkou stěnu cytoplazmatické membrány, z níž vykračuje svým směrem. Jeho křesťanské polemiky (VZM) i škrábavý rokenrol (Enten og eller) inspirují k nejedné úvaze o povaze věcí.
Následuj vůdce
Členská základna MMM čítá kolem třiceti lidí, ale vznik a zánik jednotlivých buněk bývají někdy v těsném závěsu. Na druhé straně skupiny jako Le Christ Hypercubistic, Murky Ajar, Unna, prozatímně rozložený Fiat Eno nebo Plešatá zpěvačka jsou už zavedenými a uznávanými jmény tuzemské alternativní hudby. To, co se na začátku jevilo jako postpubertální vtip, dnes dostává vážnější a promyšlenější (vůdcovské) kontury, už nelze jen hrát bigbít.
„V poslední době fungujeme na základě koncepce ‚tvrdého jádra‘. Všechna rozhodnutí atd. se řeší na základě toho, jak se na věc dívají aktivní mámomrdači, což je zhruba 4–5 lidí. Dříve jsme zkoušeli být víc demokrati, ale neosvědčilo se to. Ideově dostává věc pořád jasnější tvar. Ať už více nebo méně explicitně, tendujeme k radikálně levicovému pojetí. Pro jednoho to třeba znamená intuitivní odpor ke konzumu, pro jiného potírání kapitalismu obecně a třetí je marxist-levý. Tahle tendence každopádně v současném MMM je a dá se čekat, že bude sílit“ (Orlowski). Zatímco kdysi to vypadalo, že MMM pojme každý umělecký výboj, nyní už za své vydávají jen existující, pravidelně hrající skupiny. A za touto hranicí jsou další projekty, příležitostné excesy nebo dočasné útvary, jako třeba indie noise-rockeři Čmok s image vesnických metalistů.
MamaMrdaMaso vyzrávají a chtějí víc. Jsou respektovanou součástí tuzemského undergroundu, duchovně spříznění s pražskými Silver Rocket, královéhradeckými King Booking, českobudějovickými Noise Assault Agency Budweiss, olomouckými Dialog Crew nebo slovenskými Crusty Booking. Jestliže dříve byli MMM „pouze“ kulturní entitou, dnes spoléhají na ideové podhoubí. A navzdory různorodosti povolání (od filosofa přes gay barmana až po skladníka) není jejich myšlenková základna už tolik vtipná. Levičácké projevy, existence v duchu DIY etiky, punková agrese. Když se potom v regionálním tisku dočtete, že jeden z nich začal v noci doma hořet, musíte se smát. Ale rychle nastoupí další pocity. Radikalita a řízené šílenství nejsou legrace, ta je pouze součástí komunity.
Autor je terénní punker.