eskA2látor 1

Po Davidu Rathovi se k ostrým kritikům vazebního uvěznění zařadil expremiér Petr Nečas. Po svém výslechu se k této instituci vyjádřil slovy: „Ta vazba všem obviněným zničila jejich společenský status, každým dnem i týdnem je ničí i existenčně. Chci připomenout, že všichni obvinění jsou živitelé rodin a u některých obviněných je známý fakt, že mají závažné zdravotní problémy.“ Expremié­ra zájem ctí, zvlášť když si uvědomíme, že počet vazebně vězněných není nijak zanedbatelný: jen v roce 2012 jich bylo přijato 5 409. Mnozí z nich byli jistě živiteli rodin, někteří mohli mít i závažné zdravotní problémy. Nečasovo odhodlání se ale nezastavuje jen na obecné kritice: „Chci říci jednoznačně, že pokud se to stane, činím vrchního státního zástupce Ivo Ištvana osobně zodpovědným z toho, že poté, co jim zničil společenské postavení, poté, co je ničí existenčně, tak pokud je začne ničit i zdravotně, tak to už bude překročen Rubikon.“ Pomineme-li, že obrat o Rubikonu nedává v daném kontextu příliš smysl, dá se prohlášení chápat i jako svého druhu dobrá zpráva. Pokud totiž budou orgány činné v trestním řízení i nadále krutě žalářovat nejen prosté občany, ale i politiky a jejich blízké, můžeme se dočkat legislativně zakotveného zmírnění podmínek vazebního věznění. A nikdo z nás neví, kdy mu tahle skutečnost může přijít vhod.