Případ loňského zastřelení mladého afroamerického studenta legálně ozbrojeným Georgem Zimmermanem, nad nímž byl nedávno vynesen osvobozující rozsudek, zaměstnává americká média a vyvolal i sérii protestů. K věci se opakovaně vyjádřil i americký prezident. Mluví se o přiměřené sebeobraně i rasové vraždě.
K události došlo deštivého večera 26. února 2012 v komunitě Retreat u Twin Lakes ve floridském Sanfordu. Devětadvacetiletý George Zimmerman volá policii, aby oznámil pohyb podezřelého mladíka v sousedství. Zimmerman je koordinátorem sousedských hlídek, které se místní obyvatelé rozhodli ustavit, když v okolí začal růst počet krádeží a vloupání a s nimi i atmosféra strachu. Na otázku dispečera udává, že dotyčný je Afroameričan, popisuje jeho oblečení a dál ho sleduje ve svém autě. Sledovaným je sedmnáctiletý středoškolák Trayvon Martin, který je v Retreatu s otcem na návštěvě své snoubenky. Zimmerman mluví s dispečerem něco málo přes čtyři minuty. Na otázku, zda opustil vůz a mladíka sleduje, odpovídá že ano, a když mu na to policista řekne: „Nepotřebujeme, abyste to dělal,“ odvětí: „Okay.“ O minutu a půl později na policii volá žena ze sousedství, že slyší křičet nějakého muže. V pozadí je slyšet opakované volání o pomoc a nakonec výstřel. Vzápětí přijíždí na místo policie. Nachází Zimmermana se zlomeným nosem a tržnými ranami na zadní části hlavy, ozbrojeného legálně drženou zbraní, a opodál neozbrojeného Martina postřeleného z bezprostřední blízkosti.
Stand your ground
Zimmermana policie zadržela, ale po výslechu byl propuštěn bez vznesení obvinění. Martinova smrt byla policií posouzena jako přiměřená sebeobrana. Svůj podíl na této klasifikaci mělo i to, že Florida patří mezi státy, kde platí takzvaný stand-your-ground law. Tento zákon říká, že v případě napadení je možné použít sílu bez předchozího pokusu o útěk. Martinova rodina, veřejnost a zvláště černá minorita na postup sanfordské policie ovšem reagovala s rozhořčením a 11. dubna loňského roku, po šesti týdnech protestů a za masivního zájmu médií, byl Zimmerman obviněn z vraždy druhého stupně – úmyslné vraždy, která ale nebyla plánovaná a promyšlená dopředu. Tou dobou už případ dávno překročil hranice Sanfordu, zásadním tématem se stala otázka rasy a do vlastního vyšetřování se pustilo floridské oddělení vymáhání práva, federální ministerstvo spravedlnosti i FBI. Minulost obou aktérů je zkoumána ze všech stran a hledá se důkaz rasového motivu na straně obžalovaného, jehož matka je ovšem Peruánka a jeho voličská registrace ho uvádí jako Hispánce. Přijde se také na to, že rok před tragickou událostí odsoudil snahu policie zakrýt, že syn jednoho z policistů napadl a zbil černého bezdomovce.
Soud s Zimmermanem začal letos 10. června výběrem poroty, v které zasedlo šest žen, jejichž identita byla před veřejností utajená – pět bělošek a jedna smíšeného původu. Ač veřejným míněním hýbaly především rasové otázky, obžaloba na nich nestavěla. Zimmermana vylíčila jako rádoby policistu, který měl sklon kontrolovat lidi, o nichž měl pocit, že do čtvrti nepatří. Dle obhajoby Martin, zřejmě v reakci na tento přístup, Zimmermana napadl, když se vracel k autu a po rvačce o zbraň ho byl starší muž nucen zastřelit. Obžaloba se v průběhu procesu pokusila o reklasifikaci činu na zabití, za což se snesla na hlavu prokurátorky Angely Coreyové kritika. Po měsíci, 13. července, porota Zimmermana osvobodila.
Mohl to být Obama
Ti, kteří kritizovali Coreyovou, mluvili na jedné straně o tom, že celý proces pro ni byl předvolební kampaní, a na druhé o tom, že obvinění z vraždy druhého stupně bylo od počátku přehnané, neboť pro něj nebyl dostatek důkazů, kdežto kdyby byl Zimmerman souzen pro zabití, obžaloba by byla podložená a měla větší šanci uspět. Případ ale od počátku překračoval hranice trestní kauzy a změnil se v problematiku mainstreamového a institucionalizovaného rasismu, legitimity zmiňovaného zákona a nošení zbraní. K případu se mimo jiné vyjádřil Barack Obama slovy: „Kdybych měl syna, vypadal by jako Trayvon.“ New Black Panther Party vypsala odměnu deset tisíc dolarů za „dopadení“ Zimmermana a režisér Spike Lee na Twitteru uveřejnil jeho adresu, ovšem nesprávnou. Geraldo Rivera, moderátor zpravodajského kanálu televizní stanice Fox, prohlásil, že si Martin za smrt mohl sám, protože na sobě měl mikinu s kapucí, což je dle Rivery „oblečení delikventů“.
Obavy z toho, že by po osvobozujícím verdiktu mohlo dojít k podobnému výbuchu nepokojů jako v roce 1992 po zproštění viny losangeleských policistů, kteří brutálně zmlátili Rodneyho Kinga, se nenaplnily. Ve dnech následujících po vynesení rozsudku došlo sice k nepokojům ve Washingtonu, Los Angeles, Chicagu, Detroitu, New Yorku a dalších místech, rozsahem ale nepřekročily pár stovek účastníků. Barack Obama na tiskové konferenci šest dní po rozsudku promluvil o přetrvávajícím rasismu v americké společnosti a podotkl: „Trayvon Martin jsem mohl být já, před pětatřiceti lety.“ Podobné formulace se staly i součástí internetových solidárních a protestních kampaní.
Otázkou zůstává, zda spíš než barva kůže nebyla klíčem k smrti Trayvona Martina atmosféra strachu a paranoia. Lze si představit, co se asi mohlo v ten deštivý večer odehrát: došlo ke konfrontaci Zimmermana a Martina a snaha obou aktérů neztratit tvář ji rychle změnila ve rvačku. Zimmerman nezískal nad chlapcem převahu, s kterou možná počítal, byl zraněn v obličeji, dostal strach a vystřelil. Policejní hlídka se na místo dostala vzápětí. Jisté je, že kdyby Zimmerman neměl zbraň, nalezla by na místě dva živé zápasící muže.
Autor je publicista.