Drogová válka robotů

Film Drogová válka je právem opěvován jako triumfální návrat Johnnieho Toa po několika rozpačitějších či kompromisnějších snímcích. Toova novinka je přitom ze všech jeho novějších filmů postavena na kompromisu nejsilněji. Jde totiž o první režisérův kriminální snímek natáčený na pevninské Číně a ve většinově čínské produkci.

Ošemetný žánr

Johnnie To je nepochybně jednou z určujících osobností hongkongského filmu posledních patnácti let (viz portrét režiséra v A2 č. 48/2007). Ústřední figura nezávislé filmové společnosti Milkyway Image nabrala na významu zejména ve druhé půli devadesátých let, kdy se naopak většina hongkongské kinematografie po předání země pod čínskou správu a také díky asijské ekonomické krizi ocitla v útlumu. Zatímco pro celou hongkongskou kinematografii znamenala tato etapa konec „zlaté éry“ osmdesátých a první poloviny devadesátých let, kdy zde vznikaly stále ambicióznější a úspěšnější produkce, Milkyway se v této době stala značkou originální tvorby, která s menšími náklady v mnohém navázala na tradici hongkongských žánrových filmů.

V posledních letech se většina aktivních hongkongských filmařů začala stále silněji orientovat na čínský trh, který se ukazuje jako nejspolehlivější odbytiště a zároveň zdroj prostředků ke koprodukčním projektům. Díky tomu se ale hongkongské novinky mnohdy odklánějí od domácí filmové tradice a přibližují se čínským žánrovým spektáklům. Johnnie To dlouho tomuto trendu vzdoroval – jediným jeho výraznějším mezinárodním projektem byl snímek Nemilosrdný (Fuk sau, 2009), natočený ve francouzské koprodukci a považovaný za jeden z jeho vůbec nejslabších počinů. V loňském roce nicméně na pevninské Číně a pod čínskou produkční záštitou režíroval romantický film Gao hai ba zhi lian II (Láska ve vysoké nadmořské výšce II). Drogová válka, natočená tentýž rok, je Toův další pokus o spolupráci s čínskými producenty, tentokrát ale v ošemetnějším žánru krimifilmu. Ten totiž v Číně podléhá mnohem ostřejší cenzuře – filmy musí být schváleny nejprve policií a poté vládním filmovým úřadem.

Přehlídka chameleonů

Zásadním rozhodnutím, ke kterému Johnnie To spolu s týmem scenáristů dospěl, byla redukce osobního života většiny postav na nulu. Režisér v jednom rozhovoru prozradil, že se obávali, jak by na případné detaily ze životů čínských policistů reagovaly cenzurní úřady. K tomu ovšem dodal, že si vlastně není jistý, zda by cenzoři měli nějaké výtky, ale u první produkce tohoto typu chtěl prostě mít jistotu. Do značné míry paradoxně právě tento tah dělá z Drogové války výrazný a originální žánrový snímek.

V příběhu o boji proti drogovým dealerům vystupují čínští policisté proti hongkongským zločincům – to je opět rozhodnutí motivované obavami z cenzurních zásahů. Podle režiséra chtěli tvůrci obrátit naruby klišé starších hongkongských filmů, v nichž zločinci zpravidla přicházeli z Číny. Zločince v Drogové válce přitom hrají vesměs hongkongští herci známí z Toových předchozích filmů. V posledku jde o souboj dvou ústředních osobností, ne­­otřesitelného policisty Zhanga (v podání čínské herecké hvězdy Suna Hongleie) a prchlivého zločince Timmyho (hongkongská herecká star Eric Koo). Ten je na začátku filmu dopaden a rozhodne se spolupracovat s policií, aby se vyhnul trestu smrti. Timmy je jediná postava celého filmu, která projevuje hlubší emoce a u níž máme k dispozici nějaké informace ze soukromí – byť jde v podstatě jen o to, že jeho žena a její dva bratři v době jeho dopadení zemřeli při explozi drogové laboratoře. Naproti tomu všichni členové policejního týmu v čele se Zhangem jsou redukováni na neosobní vykonavatele svých povolání.

Děj se maximálně soustředí na průběh komplikované policejní akce. Zhang se přitom postupně vydává za několik různých zločinců a Timmy zase musí před svým okolím neustále předstírat, že neví o chystaném policejním zásahu. Díky tomu snímek – zřejmě do značné míry bezděčně – ­působí jako zvláštní přízračná přehlídka chameleonských bytostí, které předstírají různé lidské reakce. Pomineme­li však toto divadlo, budí spíše dojem mechanicky pracujícího stroje. Precizně natočený průběh složité policejní procedury navíc v poslední části filmu přechází do chaotického a brutálního finále, které celý dosavadní „robotický“ princip popře.

Drogová válka tak nepochybně tvoří vrchol Toovy tvorby za posledních několik let, nicméně je otázka, nakolik skutečně otevírá možnost v tomto trendu pokračovat jinak než sérií dalších podobně mechanicky procedurálních filmů. Johnnie To každopádně prohlašuje, že ve svých dalších snímcích se bude pokoušet o odvážnější scenáristické tahy. Komerční úspěch Drogové války u čínského publika by mu to mohl umožnit.