Pokud pomineme Haruki Murakamiho a mangu, současná východoasijská literatura v českých překladech příliš zastoupená není. O změnu tohoto stavu se snaží dvě výrazné edice – čínskou literaturu zprostředkovává nakladatelství Verzone, korejskou literaturu nyní nově nakladatelství Argo.
Východoasijské literatury z předvídatelných důvodů nepatří mezi premianty českého knižního prostoru, díky soustavné péči několika nakladatelství (dříve především Brody, nyní občas Vyšehrad, Paseka či Maxima) a pár neúnavných propagátorů se ale i v mnohdy nelehkých tržních podmínkách dařilo – a snad i nadále trochu daří – přinášet alespoň dílčí průřezy korejským, čínským či japonským písemnictvím. Při volbě titulů se přitom zřetelně projevuje touha dohnat dávné překladové dluhy. Takové úsilí je samozřejmě pochopitelné a zpřístupnění Manjóšú, Příběhu prince Gendžiho, Kodžiki, Rouputuana či Slivoně ve zlaté váze je opravdu chvályhodné. Zájemce o aktuální asijskou literární tvorbu ale stále zůstává trochu ochuzen.
Letmý pohled na statistiku Národní knihovny nezavdá pražádný důvod k oslavám: v roce 2012 bylo podle všeobecného katalogu z korejštiny přeloženo pět, z čínštiny (po odečtení opakovaných vydání) devět knih. Jakkoli můžeme mít pocit, že japanománie zase jednou vrcholí, dobereme se po vydělení mangy pouhých sedmi beletristických svazků. Na mongolštinu a další jazyky a země loni vůbec nedošlo. Více než polovinu z oněch zhruba dvou tuctů titulů tvořily texty „klasické“. Napřesrok ale ve statistice za rok 2013 nejspíš nalezneme údaje k moderní tvorbě přece jen příznivější, a to především díky edici Xin nakladatelství Verzone a publikační dohodě s korejským překladovým centrem LTI Korea, kterou v létě podepsalo nakladatelství Argo.
Čína čtivá i kontroverzní
„Naším cílem je představit českému čtenáři to nedůležitější a nejzajímavější, co bylo v čínském jazyce napsáno a vydáno v podstatě od počátku dvacátého století do současnosti, přičemž chceme, aby jednotlivé tituly ukázaly především pestrost moderní literární tvorby, chceme postupně zaplňovat u nás zatím poměrně bílou mapu,“ vysvětluje volbu titulů v loni ustavené edici Xin její hlavní redaktorka, překladatelka Zuzana Li. „Snažíme se také vybírat autory a díla, která vystupují z běžného průměru literární produkce, jsou nejen čtivá, ale také vzbuzují kontroverzní reakce, kladou otázky a dotýkají se důležitých témat,“ dodává ještě k výběru titulů. Po bok dosud vydaných svazků se právě zařadil výbor z povídek a esejů avantgardistky Cchan Süe, rozpracovány jsou i další překlady: českého vydání by se tak měly dočkat texty Su Tchunga, velkého vypravěče čínského jihu [viz povídku na straně 22], duchovněkulturněhistorický cestopis o Tibetu od Özer či nový román Jü Chua.
Bez externích dotací by takový náročný nakladatelský plán neměl šanci na přežití, edice Xin vznikla a vychází z velké části díky podpoře profesorky Olgy Lomové a Mezinárodního sinologického centra při Karlově univerzitě. Shánění finančních prostředků je u takto specializovaných a z hlediska masové poptávky minoritních edičních projektů pokaždé náročné; někdy, jako v případě aktuálního korejského projektu nakladatelství Argo, se ale poštěstí, že ve snaze o kulturní a literární export zásadním způsobem přispěje i samotná domovská země.
Křesťané i agenti z Koreje
Korejská vládní agentura pro literární překlady přistupuje k vývozu domácí literatury skutečně svědomitě: pravidelně publikuje časopis _list. Books from Korea (list.or.kr) a navazuje kontakty s nakladateli v mnoha zemích světa, které podporuje příspěvky na překlad i publikaci. Přelomová smlouva mezi LTI Korea a Argem slibuje přinést v letech 2013 až 2016 na český knižní trh deset svazků moderní korejské literatury – prózy i poezie. První dva, historický román o prvních korejských křesťanech od Han Musuk Setkání [viz recenzi níže] a Říše světla Kima Jongha, líčící fiktivníma očima severokorejského agenta proměny Jihu, vycházejí už letos, další budou brzy následovat. V příštím roce by se měl objevit další román Kima Jongha Mám právo se zničit či Munjol I se svou prózou Básník. „Na výběru titulů jsme spolupracovali s panem velvyslancem Jaroslavem Olšou jr. i docentkou koreanistiky Miriam Löwensteinovou, své tipy dodávají vždy i LTI,“ vysvětluje způsob selekce titulů Richard Klíčník z Arga a pokračuje: „Chceme, aby edice ukázala nějaký reprezentativní výběr z moderní jihokorejské literatury, a snažíme se volit tituly, ve kterých se potkává kritický ohlas se čtenářskou popularitou.“
Autor je bohemista.