Východoasijská hagiografie

 Veškeré překlady z moderní korejské literatury vydané v posledních deseti letech bychom dokázali spočítat na prstech jedné ruky. O to důležitější a přínosnější se proto jeví nedávno oznámená spolupráce mezi nakladatelstvím Argo a Ústavem pro překlad korejské literatury LTI Korea, díky níž bychom se měli v nejbližších měsících a letech dočkat hned desítky soudobých titulů. Jako první výstup v červnu ujednané smlouvy vyšel nyní historický román Setkání (Mannam, 1986) autorky Han Musuk (1918–1993).

Na první pohled se volba právě tohoto románu může jevit jako těžko pochopitelná: v kontextu narůstající pozornosti a obliby, jíž se dnešní korejské (ale i obecně dálněvýchodní) popkultuře začalo celosvětově dostávat pod vlivem popularity tamních filmů, televizních seriálů (K­drama) i popových interpretů (K­pop), by se asi nabízelo sáhnout po čtenářsky alespoň navenek přístupnějším titulu. Setkání se svým historickým, mnohdy faktograficky notně zatíženým vyobrazováním „stavu Koreje“ na přelomu 18. a 19. století a líčením pronásledování tamních prvních křesťanů se rozhodně nepotkává s očekáváními čtenářů Haruki Murakamiho, diváků dorama či ironických i pravověrných vyznavačů Gangnam ­style. Pokud však čtenář překoná prvotní nevíru a smíří se s přehledovými exkursy, které svou suchopárností dají vzpomenout na to nejhorší a nejmarnější z dějepisných učebnic, vyjeví se před ním působivý panoramatický obraz fascinujícího údobí korejských dějin.

Záběry zeširoka

Dějovým obsazením této společensko­histo­rické scenerie je v románu pověřeno několik desítek historických i smyšlených charakterů. Ústřední – a rovněž román celkově rámující – jsou zde setkání a dialogy dvou význačných osobností své doby: strýce a synovce, konfuciánského literáta Tasana a křesťanského mučedníka Hasanga, který byl svatořečen v roce 1983. Vývoj jejich vztahu od teologicko­ideové rozepře k vzájemnému pochopení a uznání jako by v malém replikoval proměny, jimiž si na počátku předminulého století korejský poloostrov prošel při svém potýkání s nově přišedším křesťanstvím. Paralelně se pak odvíjí i smyšlený příběh o tragickém odloučení a nakonec ještě tragičtějším znovu­shledání tří malých sester, jež rozdělila nejprve zrada blízkého známého a tragický skon matky a potom i neprostupnost jednotlivých společenských tříd. Jakkoli však proplétající se dějové linie nepostrádají na přitažlivosti, klíč k pochopení svůdné působivosti románu bychom měli hledat jinde.

Han Musuk neuchvacuje kompozičně komplikovanou prózou ani strhujícím jazykem, úspěch předkládaného románu, který se v Koreji dočkal významných ocenění a byl již převeden do několika jazyků, mnohem spíše spočívá v autorčině schopnosti dějovou a scénickou zkratkou vykreslit charakteristickou momentku: ať už se jedná o záznam šamanského obřadu, líčení strasti­plné cesty do Pekingu či vyprávění o možná až přespříliš poklidném životě intelektuála ve vyhnanství. Autorčina pozornost se plně zaměřuje na atmosféru a vizuální či narativní detail, takže jednotlivé scény – jakkoli vlastně z povahy chvílemi až proto­typicky exemplární – nepostrádají životnost a dojem autentičnosti. Při pohledu zpět, poté, co odložíme onu třísetstránkovou panoramatickou vedutu, vysvítá, s jakou precizně promyšlenou a bezchybně realizovanou programatičností nás vlastně autorka provedla všemi dobovými společenskými vrstvami od vyloučených až po nobilitu, jak komplexně nám představila myšlenkové modely dobové Koreje i spory mezi jednotlivými náboženskými směry.

Chybějící aparát

Tematická podobnost by mohla svádět ke srovnání Setkání s Mlčením japonského autora Šúsaku Endóa, oba vynikající romány však k záznamu střetu východního kulturně­-ideového světa s křesťanstvím přistupují zásadně odlišně, stejně jako byla odlišná historická zkušenost obou národů. Zatímco Endóův román lze nejsnáze vnímat jako parciální podobenství, Han Musuk touží zachytit celek. Číst Setkání znamená mimo jiné seznámit se s nám neznámou, ale o nic méně fascinující kapitolou ve světových dějinách víry, především nám ale román nabízí poutavý vhled do Koreje počátku 19. století. Škoda jen, že k tomu nakladatelství čtenáři trochu lépe nepřipravilo podmínky: neuškodilo by jistě více vysvětlujících komentářů, vhod by přišel kalendářní přehled shrnující korejská pojmenování jednotlivých roků i informační mapka, která by dodala tápajícímu alespoň základní topografické souvislosti.