Zvukový výzkum Marka Wagnera a H. U. M.
Dvacátého čtvrtého června do Prahy v rámci série A2+ poprvé zavítají zástupci britského labelu Zam Zam. Tříčlenná skupina H. U. M. se prostřednictvím sonických performancí snaží otevírat posluchačům cestu do mystických hlubin i alternativních prostorů. Jedním z členů tohoto kolektivu je v Londýně působící zvukový experimentátor Mark Wagner.
Ocitnete-li se z nějakého důvodu v severovýchodním Londýně a budeteli hledat místo s vyšší koncentrací neobvyklé energie, určitě stojí za to navštívit komunitní prostor MKII v městské části Hackney. V roce 2009 ho spoluzakládal Mark Wagner, původem Francouz, který do té doby žil převážně v New Yorku. V jedné z menších ulic obvodu Clapton našel ideální podmínky pro vytvoření galerie, studia, zkušebny a současně místa k bydlení. Prostoru dominuje primitivní chýše postavená z klacků uprostřed obývacího pokoje, který je zároveň galerijní recepcí. Ústředním místem pro Wagnerovo zvukové experimentování je pak malý stolek s vibrující deskou, reproduktorem, mědí, solí a mixpultem, kde navazuje na práci německého fyzika a hudebníka Ernsta Chladniho (1756–1827) a zkoumá vliv zvukových vibrací na strukturu rozmanitých nehudebních materiálů.
Posvátná geometrie
Proměnlivé, silně geometrické a lehce halucinogenní solné obrazce upomínají na konceptuální estetiku Wagnerova okultnědoommetalového dua S&M (LP a kniha sha•man vyšly v roce 2013 u Ditto Press) i na některé prostorové zvukové objekty, jež vytváří v kolektivu Moon Ra nebo speciálně pro MKII. Ukazuje se, že hudební tvorba tohoto multižánrového experimentátora má vždy hlubší kořeny a nezřídka obskurní pozadí. Na první pohled čistě fyzikální a těžko uchopitelný pokus se svou viditelnou částí napojuje na spletitou síť symbolů a „posvátnou geometrii“, jež tvoří základ Wagnerova uměleckého kosmu. A ne náhodou jeho nejnovější nahrávka Mental Transmutation Music (2014) vychází na bristolském psychedelickém labelu Zam Zam, který sám sebe situuje do poněkud nejednoznačné pozice mezi „magií Universa“ a „nerdstvím“.
Hypnotická deska Marka Wagnera se zde objevuje v sousedství novinky krautelektronického projektu Black Tempest, ale především vedle dvou blíženeckých hudebníků a hybatelů labelu: hypnagogicky až doomově laděného jednočlenného projektu Uiutna a podobně zaměřené performerky Heloise (zpravidla jen H). Na otázku, jak zapadá tvorba Marka Wagnera do jejich představ o zvuku a co pro ně znamená jeho spirituální a okultní pozadí, Uiutna odpovídá: „Můžeme se domnívat, že život, hmota a vitalita, jak je známe na Zemi, nemusí být ve snech neměnné; a že čas a prostor neexistují v té formě, jak je chápe naše bdělé já. Někdy si myslím, že tento méně materiální život je naším skutečnějším životem a že naše bezvýznamná existence, sestávající ze země a vody, je vlastně druhotným či pouze zdánlivým jevem.“
Hledání vyššího řádu
H. P. Lovecraft by to neřekl lépe a důraz na nevědomou stopu navíc vhodně doplňuje poněkud alchymistický obraz Wagnerovy práce se zvukem. Zdá se, že Wagnera s tvorbou projektů Uiutna a H (v obou případech jde taktéž o cizince – Itala a Francouzku – usazené v Anglii) spojuje i tolik příznačné hledání vyššího řádu v noiseovém kontextu. Vydavatelství Zam Zam v poslední době chrlí rukodělné kazetové edice s výraznou vizuální stránkou, symbolikou na hranici witchhousové estetizace a hudebními rituály koncipovanými spontánně, ale v těsném provázání s přírodními cykly, duchovními svátky nebo geniem loci. Ztělesněním dokonalého trojúhelníku je pak nedávné spojení všech tří hudebníků pod přímočarou zkratkou H. U. M. (hum v angličtině znamená mimo jiné šum či hlučení).
Neobvyklé kombinace elektroniky a tradičních (akustických) zdrojů, které Wagner vnáší i do nově vzniklého tria, neodhalují pouze důležitou tradici vytváření fyzického hluku, ale také akcentují nepředvídatelnost vznikající materie. Právě ta dává jedinečnou možnost ponechat hudební mysl zákonům meditace a transu, jež jsou závislé jak na hmotě, tak na mentálním napojení a také na již zmíněném časoprostoru akce. Jedna z posledních performancí H. U. M. před nadcházejícím pražským koncertem v Café V lese se odehrála na konci dubna ve staré, opuštěné bristolské policejní stanici. Některé cely byly ještě zatemněné a podivně páchly, jiné byly nově obydleny, vyzdobeny obrazy nebo sloužily jako výklenky pro zvukové skulptury. Výsledek byl fascinující: všechny chodby prostoru, který v sobě stále nese atmosféru původního účelu, ale zároveň se pozvolna otevírá nové situaci, byly pomocí extrémně silného soundsystému vyplněny zvukem, v jehož intenzitě se zřetelně rýsoval duchovní rozměr.
Autor je hudebník.