Někdejší čínský diplomat Wu Ťien-min, muž s pověstí zastánce nekonfliktního vystupování Číny v mezinárodních otázkách, se 18. června zabil při automobilové nehodě cestou do Wu-chanu. Začínal roku 1959 jako překladatel z francouzštiny na ministerstvu zahraničních věcí, roku 1971 byl vyslán do OSN jako jeden z účastníků první delegace, která zde reprezentovala Čínu. Diplomatickou službu později trávil ve Francii, kde si vysloužil pověst diplomatagentlemana, v Nizozemí, ale také u Organizace spojených národů v Ženevě. Byl představitelem umírněného křídla zahraniční politiky – ve svém posledním projevu ze začátku června varoval před vzrůstajícím čínským nacionalismem a populismem a zejména před kombinací obojího. Z českého tisku jsme se o této události nedozvěděli. Týdeník Jihu přinesl 23. června o Wu Ťien-minovi obsáhlý článek, který se nevyhýbá ani zmínce o kontroverzích, jež tuto osobnost provázely. Zatímco jedni oceňují jeho racionálnost a umírněnost, jiní ji považují za přílišnou a tváří v tvář současným problémům nedostačující: „Náhlý odchod Wu Ťien-mina vyvolal velký smutek v akademických, mediálních a diplomatických kruzích i mezi občany. Zároveň ovšem podnítil na diskusních fórech ostrý boj o povahu čínské diplomacie – zda má být spíše tvrdá, nebo spíše měkká. Někteří oslavují Wu Ťien-mina jako čínského diplomata s nejlepším vychováním a vzděláním, jiní ho označují za vlastizrádce a zbabělce.“ Před dvěma měsíci poskytl Wu týdeníku rozhovor u příležitosti vydání své knihy Jak se stát velmocí. V rozhovoru k doložení svých umírněných a mírových názorů na diplomacii a globální politiku takticky používá citáty Mao Ce-tunga, Ten Siao-pchinga a také současného prezidenta Si Ťin-pchinga: „Situace ve světě je matoucí. Když se podíváme na globální okolnosti, musíme držet krok s Teng Siao-pchingem a Si Ťin-pchingem, kteří říkají, že je třeba vyhmátnout jádro. Co je to jádro? Tím se myslí hlavní téma současného světa. V dnešním světě to je mír a rozvoj. Minulé století bylo dlouhou epochou, kdy hlavním tématem byly války a revoluce.“
Lidový deník přinesl tabulku citátů charakterizujících Wuovo diplomatické myšlení: „Neměli bychom se rozzuřit okamžitě, jakmile někdo kritizuje Čínu.“ „V otázce zahraniční pomoci nelze počítat každý groš.“ „Když něco chceme, musíme také umět něco nabídnout.“ „Od pěti milionů k 550 miliardám, copak by to šlo bez trošky vzájemné důvěry mezi USA a Čínou?“ „V současném světě už nevládnou pravidla džungle.“ Čchu Jin z Univerzity mezinárodních vztahů v Pekingu se domnívá, že kdyby Wu Ťien-min zůstal se svými názory ve vnitřních kruzích, neprobouzel by takové rozporuplné reakce: „Na tom všem nicméně stojí za úvahu hlavně to, proč názory velvyslance Wu, které se shodují se zdravým rozumem, budí tolik kontroverzí.“ Jako důvod uvádí jednak Wuovu upřímnost, ale hlavně hluboké proměny společnosti v Číně a prohlubující se sociální diverzifikace čínské společnosti.
Čínská média se také pochopitelně věnovala brexitu. Nejen na sociálních sítích toto téma vzbudilo mimořádný ohlas: rozebíral se vliv vystoupení Británie z Evropské unie na Čínu a její export. Británie totiž byla druhým největším obchodním partnerem Číny v celé Evropské unii. Diskutují se i předpokládané dopady na internacionalizaci čínské měny. Na čínské strategické materiály a analýzy týkající se důsledků destabilizované Evropy a případných nových možností pro Čínu si ještě musíme počkat. Členy internetové komunity sledující čínskou sociální síť Weipo zaujalo spíše komiksové připodobnění vztahu Británie a Evropské unie k manželskému páru v krizi. Někteří z nich nevěří, že k faktickému brexitu nakonec dojde, i když referendum dopadlo ve prospěch zastánců odchodu z EU. I přes jasnou prohru doufají v happy end – obnovení manželství. Na serveru Epochtimes.com vyšli z analýzy známého čínského investora Chuanga Šenga, který poukazuje na různá rizika brexitu – mimo jiné na možnost odstoupení dalších zemí a na nutný kolaps libry i eura. Chuang Šeng očekává novou finanční krizi v celé Evropě, včetně krachu některých finančních institucí, stejně jako devalvaci čínské měny. Zároveň je zmiňován názor některých finančních expertů, že brexit žádným velkým otřesem nebude.
Oproti tomu Lidový deník se vyjadřuje k palčivé ekonomické otázce v tom smyslu, že brexit nadstandardní čínskobritské vztahy nijak nepoznamená. Martyn Roper z britské ambasády v Pekingu řekl: „Británie a Čína mají silnou touhu budovat hlubší a silnější bilaterální vztahy, obě země se takto zavázaly a také to dodrží. Výsledky referenda o odstoupení Británie z Evropské unie to nemohou nijak ovlivnit. Anglie chce být vůči Číňanům otevřená a doufáme, že k nám bude přicházet více čínských turistů i obchodníků – jenom tak lze dosáhnout ve vztazích skutečné blízkosti.“ Expert na mezinárodní otázky Ma Siaolin se vyjádřil v podobném smyslu a dodal, že Anglie se bude muset opřít o ostatní světové velmoci, přičemž politickým pilířem by pro Londýn mělo být užší napojení na Spojené státy. „Stejně tak je nadějné, že se posílí a zdokonalí vztahy Velké Británie s Ruskem a Čínou.“