České umění dvacátého století je do značné míry poznamenáno něčím, co bychom s trochou zevšeobecnění mohli nazvat „duchovností“ nebo „mysticismem“ se sklonem k lyričnosti – stačí připomenout Jana Preislera, Josefa Šímu, Václava Boštíka nebo Martina Mainera. Ti jsou také dokladem výrazné …