Zatímco venku už jaro prohřívá zemi,
ty tady se mnou sedíš v místní kavárně,
zkřehlý, jak jsi měl kosti dlouho složené
v chladné hlíně, ještě jsi krapet roztřesený,
ale jinak ve formě, prohlížíš si místo,
kam jsi chodíval před osmdesáti lety.
Nic moc nového, co neviděl …