S finskou vizuální umělkyní, která se ve své tvorbě zaměřuje na svět mikroorganismů, jsme hovořili o stavu současné finské výtvarné scény, ale také o tom, jaký má vztah k environmentálnímu aktivismu a proč v umění dává přednost tvůrčím kolektivům.

Umělkyně a původním zaměřením bioložky Špely Petrič jsme se ptali, proč se ve své tvůrčí práci zaměřuje na svět rostlin a také v čem se liší přístupy vědy a umění k interdisciplinaritě. Mluvili jsme rovněž o úskalí antropomorfizace nebo o tom, proč jsme pro algoritmy totéž co rostliny.

Zakladatele otevřeného dialogu jsme se zeptali, co je na této metodě klíčového. Mluvili jsme i o tom, proč je na čase přestat s hraním her na experta a klienta, proč je dobré nevyhýbat se existenciálním tématům či jak spolu souvisí duševní transformace a spiritualita.

Profesora práva Jiřího Přibáně jsme se ptali, zda podle něj existovaly i jiné možnosti dějinného vývoje po takzvané sametové revoluci, hovořili jsme o pravo­-levé politické orientaci generace, která ji rozpoutala, a mluvili jsme i o falešném rousseauovském soucitu s těmi, kteří z ní vyšli …

Co se stane s literaturou východního Německa, když přestane existovat NDR? Literární vědkyně z Univerzity v Brémách jsme se zeptali, jaké místo měla tato literatura ve světovém kontextu, zda lze jmenovat její charakteristické prvky či témata a co si s ní máme vlastně vůbec počít dnes.

Další kultovní postavou českého trampingu je Mirko „Miki“ Ryvola, zakládající člen „umělecké“ osady Zlatý klíč a kapely Hoboes, ve které spolu se svým bratrem Wabim Ryvolou redefinovali zvuk české trampské písně. Povídali jsme si o jeho trampských začátcích, měnících …

Kreslíř a country hudebník Marko Čermák je dnes legendární postavou českého trampingu. Na zápraží jeho brdského srubu El Toro jsme hovořili o kořenech jeho celoživotní vášně i o počátcích bluegrassu u nás. V trampském duchu jsme se přitom drželi kamarádského tykání.

Urbanisty působícího na výmarské univerzitě jsme se zeptali, co stálo za mezinárodním ohlasem Bauhausu v minulosti a jaký je vztah této nejen architektonické školy k současnosti. Hovořili jsme i o sociální odpovědnosti architektů.

Nová platforma brněnského Centra experimentálního divadla nazvaná Terén zahajuje 1. října svou první sezónu týdnem akcí Terénní úprava. Její umělecký šéf Matyáš Dlab vysvětluje, proč Brno a obecně společnost potřebují experimentální umění.

Filosofa Tomáše Hříbka, který se věnuje filosofii vědy a bioetice, jsme se ptali, zda a jak lze současný vědecký a technologický pokrok využít k pochopení povahy mysli nebo jaké jsou hranice biologické a strojové inteligence. Mluvili jsme také o stvoření superinteligence a uploadu lidského …