Joann Sfar

K málokterému spisovateli se hodí přízvisko „eruptivní“ tolik jako ke komiksovému tvůrci Joannu Sfarovi. Počty jeho realizovaných alb, ať na postu scenáristy nebo výtvarníka, se přiblížily padesátce. Narodil se v roce 1971 do francouzské židovské rodiny, absolvoval Akademii výtvarných umění v Paříži a současně získal diplom z filosofie – a to je trojúhelník, v němž se s takovou bravurou pohybuje i v komiksu.

Sfar čerpá jak z židovské tradice (česky vyšel například Rabínův kocour, nakl. Garamond 2007), tak z anglosaských fantastických příběhů či z řecké filosofie. Na počátku své kariéry dokázal současně realizovat rozsáhlou sérii pro nejširší spektrum čtenářů (Troll) a kvaziexperimentální album Golemův malý svět pro alternativní nakladatelství L’Association. Oba tyto zdánlivě protichůdné směry se mu podařilo spojit v nezařaditelném projektu Donžon, bláznivé hrdinské fantasy, kterou vymyslel společně s Lewisem Trondheimem (česky vydalo první čtyři svazky nakl. Mot). V nedávné době převedl svá „upírská“ alba do animovaného filmu a knížek a sérii Grand Vampire adaptuje dokonce pro hraný film. Kromě donžonovských spin-offů aktuálně pracuje na sérii Černé olivy o životě židovského chlapce v době Ježíšově.

Vyprávění je pro Sfara duší a základním nástrojem komiksu na rozdíl od „výtvarného umění“. Píše daleko rychleji, než stačí kreslit, a to ho nutí dělit se o své příběhy s kreslíři, kteří jsou mu blízcí, ale také směřovat ke stále jednodušší, rychlejší, dynamičtější kresbě, v níž hraje roli jedině srozumitelnost bez estetizujících efektů. Domácí příznivci náročnějšího čtení nejspíš potkali Sfarova Pascina (Mot 2006), který pod každodenními košilatými historkami z pařížské bohémy (Pascin, Chagall, Soutin) ukrývá úvahy o umění, o životě a o umění života. V tomto díle (z něhož je naše ukázka) autor experimentuje zřejmě nejsvobodněji, na hranici svých zásad, přičemž je neustále obohacuje o nové objevy.

www.toujoursverslouest.org/joannsfar