(Intet)

Režie Trine Piil Christensen, Seamus McNally, Dánsko 2022, 87 min.

Premiéra v ČR 1. 6. 2023

Dánský román Nic spisovatelky Janne Teller vzbudil před dvěma dekádami pozdvižení dost velké na to, aby byl zakázán v některých školách. Stupňující se manifestace nihilismu mezi dospívajícími dětmi překvapila svou tvrdostí a explicitností. Loni vznikla filmová adaptace. Čtrnáctiletý Pierre Anthon se jednoho dne uprostřed školní lekce sebere a pronese, že nic nemá smysl. Opustí třídu, vyleze na švestku a následující dny z ní odmítá slézt. Spolužáci a kamarádi se ho snaží přesvědčit, on ale dál vede monology o zbytečnosti života. Tak se mu rozhodnou dokázat, že se plete. Když na jednu hromadu seskupí svůj nejdůležitější majetek, cetky zklamávají i je samé. Vznikne zprvu nevinná hra na „oběti“, ta však povážlivě graduje, děti začínají krást a vandalizovat, nakonec přistupují k fyzickému i sexuálnímu násilí na zvířatech i sobě samých. Snímek Nic ale není body horor ani psychothriller, na násilí neulpívá. Námět má v sobě kus přímočarosti, umělosti a aranžovanosti, což nevyhnutelně vede k alegorickému čtení. Lze tu najít abstraktnější biblické motivy, dotýká se hledání životních hodnot i otázky uměleckého sebevyjádření („hromada“ cetek je prohlášena za uměleckou instalací). Je tedy sice přirozené nečíst příběh doslovně a hledat ve stupňujícím se dětském násilí metaforický význam, dílo samo se však nehlásí k žádnému specifickému uchopení. Přijetí snímku se tak odvíjí od toho, zda je publikum ochotné si vytvářet významy samo a jak moc považuje absenci jasné autorské teze za problém.