Patrik Pelikán: Stěrky na papíře, 2022
Kolem roku 2022 jsem zkoušel dostat na papír omítkovinu s křehkostí, jaká se jen dá ze spojení nestálosti a tvrdosti získat. Pokusy zároveň odkazovaly ke vtipům, které kromě překvapení nedávají jiný smysl. Četl jsem tehdy kóany a koukal, co se z nich lze naučit. Čím víc jsem v nich ležel, tím víc se mi děly věci podobné těm, o nichž jsem četl. Tyto události jsem si zapisoval jako anekdoty a přitom jsem v dílně omítkou stěrkoval spotřební papír. Přišlo mi, že bych mohl z obojího sestavit album, něco jako „100+1 stěrka“. Jenže pak začala zednická sezóna, a než jsem se vrátil do dílny, už jsem si absurdit tolik nevšímal a zápal pro věc byl fuč. Chtěl jsem na stěrky navázat, ale z práce zbyla jen rutinní výroba nebo výtvarná kreace.
Kurátorka Sráč Sam