Přestože komiks stojí na okraji Miévillovy rozsáhlé bibliografie, autorova groteskní reinterpretace cyklu Dial H for Hero je zajímavou odpovědí na únavu ze superhrdinských příběhů. Spisovatelovu osobitou vizi nicméně vydavatelství DC Comics předčasně ukončilo a Miéville už se ke komiksům nikdy nevrátil.
V jedné scéně sešle bezejmenný hrdina připomínající Franze Kafku na nepřítele několik „odradků“ – obdob nesrozumitelně zašmodrchané bytosti z Kafkovy povídky Starost hlavy rodiny. Zařadit do akční scény kafkovský nesmysl (který vypadá jako „plochá hvězdicovitá cívka na niti a skutečně se zdá, že je nitmi potažen; budou to ovšem jenom zpřetrhané, staré, navazované, ale i zauzlované kousky nití nejrůznějšího druhu a barvy“, jak se píše v povídce) je samo o sobě odvážné. Kafkovská figurka nicméně patří k řadě interdimenzionálních hrdinů, kteří se pohybují „postranními uličkami reality“ a s nimiž se protagonista komiksu Dial H (2012–2013) Nelson Jent dokáže spojit pomocí kouzelné rotační číselnice telefonu. On sám se mění v plejádu prapodivných superhrdinů a postupně se zapojuje do bizarní odvěké války o nadvládu nad magickými číselnicemi a bájnou Ústřednou, jejíž dráty drží pohromadě realitu.
Komiksová série Chiny Miévilla ovšem není zašmodrchaná jen kvůli vršení různých kulturních odkazů a konceptů; zašmodrchaný je i její vztah k domovskému vydavatelství DC Comics. Miéville ji pojal jako reinterpretaci cyklu Dial H for Hero ze šedesátých let (první série vycházela v letech 1966 až 1968), ale k předloze přistoupil po svém. Navázal přitom na tradici značek Wildstorm a Vertigo, jež na začátku devadesátých let přišly s komiksovou…Článek je přístupný předplatitelům*kám.