Při výuce fyziky na Cornellově univerzitě jsem v úvodu do mechaniky hovořil o pohybu kyvadla. Studenti následně zkoumali síly působící na závaží a zjistili, že doba kmitu závisí pouze na délce kyvadla a zemské přitažlivosti. Tak proč se tím dál zabývat? Pokud se vám nelíbí šílenství, které prožívá současná Amerika, pak vydržte. Kyvadlo se zhoupne na druhou stranu a přijde probuzení. Jen doufám, že doba kmitu bude kratší než čas, který mi ještě zbývá.

Vezměte si například vietnamskou válku. Ta doba byla v Americe velice polarizovaná a napjatá, stejně jako současnost. Zastánci války – a že jich byla spousta – hlásali: „Miluj Ameriku, nebo vypadni!“ Napětí přerostlo v násilí. Když jsem se účastnil protiválečné demonstrace ve Washingtonu, ocitl jsem se vedle chlapce, kterého udeřil policajt. Ten hrozivý dutý zvuk pendreku při nárazu na mladíkovu lebku mě pronásleduje dodnes. Stavební dělníci v New Yorku napadli protestující ocelovými tyčemi. A během sjezdu Demokratické strany v srpnu 1968 v Chicagu se policie utrhla ze řetězu a brutálně napadla demonstranty, novináře i kolemjdoucí – to všechno s požehnáním starosty Daleyho.

Proč to připomínám? Ukažte mi v dnešní Americe člověka, který si myslí, že válka ve Vietnamu byla skvělá věc. Trvalo deset let, než se kyvadlo zhouplo a lidé se probudili. Dnešní Američané jsou náměsíčníci, zombiové procházející životem jako vládou zdrogovaní lidé v Huxleyho knize Konec civilizace (1932, česky 1933).

Jsem si jistý, že si celá společnost jednoho dne uvědomí, že Trump je obyčejný bezcharakterní podvodník, ředitel cirkusu, který nám na trávníku Bílého domu předvádí krvavé klecové zápasy. Problém spočívá v tom, že naše instituce utrpěly takovou ránu, že obnovit důvěru, jíž se Spojené státy ve světě kdysi těšily, bude vyžadovat obrovské úsilí. Věřím ale, že nová generace se tohoto odpovědného úkolu ujme.