Jak byste shrnula největší problémy chystaných legislativních opatření, jež přinese novela stavebního zákona?

Nejzásadnější výtky se týkají památkové péče a ochrany životního prostředí, kde jde o největší změny od roku 1989. V památkové péči dnes platí závazná stanoviska odborníků pro veškerou výstavbu, ať už jde o kulturní památku, památkovou rezervaci, zónu nebo ochranné pásmo. Po schválení zákona by tato stanoviska platila jen pro jednotlivé kulturní památky. Zhroutila by se tak plošná památková ochrana, včetně ochrany památek UNESCO, protože by byla k dispozici jen nezávazná vyjádření, jež není nutné respektovat. A také by nemusela být uplatněna v územním plánu. Například v centru Prahy by tak padly výškové regulace.

Mimo to by Národní památkový ústav měl nově na odborné vyjádření jen deset dní, respektive dvacet ve složitých případech, ale i to je velmi málo. Památková péče by také přišla většinově o možnost závazných stanovisek k zeleni včetně krajinných památkových zón, jako je třeba Lednicko­-valtický ­areál, Kladruby nebo Kuks.

Pokud jde o životní prostředí, závazná stanoviska by platila jen na zvláště chráněných územích: v národních parcích, chráněných krajinných oblastech, evropsky významných lokalitách, maloplošných památkách a jejich ochranných pásmech. Běžná česká krajina, která není speciálně…