Profesoru Jiřímu Hlaváčovi opět unikla šance zapsat se do dějin českého národa i jinak než klarinetem či saxofonem. V roce 2008 se nestal rektorem AMU, přestože byl zvolen. Famácká klika Iva Mathého totiž zařídila zneplatnění jednoho hlasu, mimochodem stejného, kterým byl o pět let dříve do této funkce vybrán sám Mathé. Teď se Hlaváčovi, který si podle informací z Wikipedie v roce 1998 zaplatil titul Muž roku Amerického biografického institutu, nezdařil další cíl a nestal se ministrem kultury po Aleně Hanákové. Přitom měl takových plánů! V rozhovoru pro Lidové noviny se svěřil, že by chtěl dát více peněz na „mladou“ kulturu. A také na památky. Třetí prioritou bylo, aby si lidé „v klidu uměli vyjasnit názory“. Hlaváčův optimismus by se dal krájet, vždyť: „Co je dobré a kvalitní, se jistě dočká podpory a nemůže zaniknout.“ Nejvíce se blýskl při otázce, zda pro něj nejsou problém peníze pro resort kultury. Prý je skromný,
dokonce prý dokáže pracovat i bez nároku na honorář. Skutečně by jeho plat, pokud by tedy vykonával svou funkci bez nároku na odměnu, českou kulturu nějak vytrhl?