Slovenský novinář Tomáš Forró se v knize Zpěv sirén vyhýbá stereotypům a díky tomu o rusko-ukrajinské válce píše jako nikdo jiný. I když hrdinové jeho reportážního textu nejsou dokonalí a ačkoli podle jeho svědectví i humanitární pomoc někdy může být na prodej, je nezpochybnitelné, že si Ukrajinci zaslouží podporu.
„Chtěl jsem se dostat pod kůži válce a také lidem, kteří v ní bojují.“ Takto slovenský novinář Tomáš Forró v loňském rozhovoru (viz A2 č. 10/2025) vysvětlil, proč začal pracovat na knižní reportáži Zpěv sirén (Spev sirén, 2024). Svůj záměr naplnil bezezbytku. Jeho kniha patří k nejpronikavějším a lidsky nejhlubším textům, jaké o rusko-ukrajinské válce dosud vyšly. Forró navázal na svůj předcházející titul Donbas (2019, česky 2020; viz recenzi v A2 č. 26/2020) o válce na východní Ukrajině. I ta byla zdařilá, autor se tu však soustředil zejména na osudy dvou Čechů, kteří se vydali bojovat na straně proruských separatistů. Širší kontext událostí zůstává v pozadí.
Kromě Ukrajiny slovenský novinář procestoval i další neklidné části světa. Na základě svých návštěv Venezuely napsal knihu Zlatá horečka (2021, česky 2023), která popisuje postupný rozklad tohoto jihoamerického státu. Od ruského vpádu na Ukrajinu v únoru 2022 se ale soustředí takřka výlučně na tento region. Nejprve se zapojil do pomoci ukrajinským uprchlíkům na slovenských hranicích, potom vyrazil na první z mnoha cest po napadené zemi. Systematicky navštěvoval různé části Ukrajiny, doprovázel dobrovolníky, kteří převáželi humanitární pomoc nebo pomáhali ukrajinské armádě, a hovořil s vojáky i civilisty. Vojáky sledoval i při plnění…Článek je přístupný předplatitelům*kám.