Kniha Disidenti mezi disidenty Ilji Budrajtskise nabízí ruské politické myšlení v jeho nejlepší formě. Rozbor putinského režimu přitom doplňuje analýzou jeho ideologie, která nepřehlíží ani emoce jednotlivých aktérů. Říká tím mnoho o Rusku, ale také o nás.

Ilustrace Sofia Kolopeniuk
O ruském politickém myšlení čteme a slyšíme relativně málo. Jako bychom prohlásili Rusko za Mordor, který nejenže je ovládán Sauronem, ale také ho obývají samí skřeti – a proč bychom se potom zajímali, co si vlastně myslí? Stačí je dostatečně deptat sankcemi a bombardovat, ničemu jinému beztak Mordor nerozumí… Oprávněný hněv vůči Putinovu režimu a jeho loajalistům dopadá nejen na skutečné viníky, ale i na ruskou kulturu, u níž můžeme donekonečna diskutovat o jejím podílu na ruském imperialismu a stejně tak donekonečna diskutovat o tom, kde jej naopak kritizuje a podvrací. Důsledkem invaze je však také to, že ona směsice oprávněného hněvu a neoprávněného ignorantství vůči Rusku dopadá i na celou ruskou společnost, včetně té části, která se proti Putinovi a jeho válečné politice aktivně staví, ať už doma, nebo v exilu.
Je to velká škoda, pro ně i pro nás. Pro ně, protože kdo jiný než odpůrci diktatury potřebují naši solidaritu a podporu? Pro nás, protože od myšlení reflektujícího takové zkoušky, jakým byla vystavena ruská společnost, bychom se mohli leccos naučit. Není to přitom poprvé, platilo to už pro ruskou společnost 20. století. I proto je důležitým počinem vydání esejů Ilji Budrajtskise, připravené Ivanem Landou…Článek je přístupný předplatitelům*kám.