close search

Libor Staněk II.


Chci, aby se to psalo samo

S Tomášem Procházkou o paměti a polystyrenu na fasádách


Moje postavy smrdí

S Ondřejem Štindlem o příbězích, ironii a ctnosti neloajality


Introspekcia je forma odporu

S Viktórií Citrákovou o autentičnosti a intermedialitě


Hlavně si hned něco nemyslet

S Petrem Borkovcem o kreativním lhaní a mytí umytého


Poezie jako radikální upřímnost

S Klárou Krásenskou o pravdivosti, zaříkání a tradici


Rojnice pročesávající oblast

S Elenou Pecenovou o extimitě, technologiích a poezii


Chci méně kohoutích zápasů

S Jiřím Šimčíkem o kolektivnosti a angažovanosti poezie


Psaní jako maso a krev

Anarchie a evidence Miroslava Olšovského


Básník se klaní básníkovi

Monografie Ivana Wernische od Petra Hrušky

Starší články