V liberální společnosti se i drobný střádal těší svým svobodám a předpokládá, že nebude bez vážného důvodu špehován. Nastala ale doba, kdy se zdá, že střádalové své liberální hodnoty musí znovu obhajovat. Ohrožují je totiž američtí „bojovníci proti terorismu“.
Evropský parlament přijal 5. července 2006 rezoluci, která vyzývá vlády a instituce Evropské unie, aby objasnily svou roli v transferech dat o mezinárodních bankovních platbách. Data z konsorcia SWIFT, přes nějž se uskutečňuje podstatná část mezinárodních plateb, byla a patrně dosud jsou předávána americkým úřadům, podle všeho i CIA.
SWIFT, sdružení více než 8000 komerčních bank z 200 zemí, zajišťuje celosvětovou bankovní komunikaci a sídlí v Belgii. Přesto však reagovalo na americké úřední obsílky a předávalo bankovní data, která mělo chránit před zneužitím. Dosavadní poznatky naznačují, že data byla předávána plošně, nikoli na základě konkrétních podezření z podpory terorismu tou či onou fyzickou nebo právnickou osobou. Právní systémy Belgie, ale ani dalších evropských zemí přitom neumožňují legální předávání bankovních dat zpravodajské službě třetí země bez rozhodnutí soudu.
Rezoluce europarlamentu se odvolává na evropské dokumenty upravující ochranu soukromí. Upozorňuje také, že došlo k porušení Směrnice 95/46/EC o ochraně dat a předaná data umožňují nejen pátrání po ilegálních činnostech, ale rovněž ekonomickou a průmyslovou špionáž.
Rezoluce vyzývá Evropskou komisi, Radu Evropy a Evropskou centrální banku, aby objasnily, do jaké míry byly informovány o tajné dohodě mezi Swiftem a americkou vládou, a aby zjednaly nápravu. Obrací se též na členské státy EU s požadavkem na prozkoumání možných mezer v národních legislativách, které by podobné úniky dat případně umožňovaly.
Role Privacy International
Rezoluce výslovně odkazuje na stížnosti podané ve 33 zemích mezinárodní organizací na ochranu soukromí Privacy International. Ta 28. června 2006 zahájila celosvětovou kampaň proti ilegálním aktivitám Swiftu.
Prvním impulsem pro start kampaně se staly články publikované 23. června v New York Times a Los Angeles Times, které informovaly o detailech tajné smlouvy mezi americkou vládou a Swiftem. L. A. Times napsaly, že předávané záznamy obvykle obsahují jména a čísla účtů bankovních klientů – od běžných občanů až po velké korporace –, kteří posílají či přijímají finance. Ani jedna ze smluvních stran nebyla ochotna zveřejnit detaily ohledně rozsahu předávaných dat. Následně ovšem vyšetřování provedené v Belgii ukázalo, že jen zde došlo k předání dat o milionech bankovních převodů. PI podala řadu stížností institucím odpovědným za ochranu osobních dat; na teritoriu EU se tak stalo mimo jiné i v České republice.
V ČR byl adresátem Úřad na ochranu osobních údajů, vedený Igorem Němcem. Dopis mimo jiné uvádí: „Domníváme se, že tato praxe (Swiftu) zásadním způsobem porušuje platný zákon o ochraně osobních údajů, a žádáme, aby Váš úřad neprodleně zahájil příslušné vyšetřování. Dále Vás žádáme o intervenci na evropské úrovni jménem občanů EU, a abyste se zasadil o neprodlené zastavení těchto aktivit do té doby, dokud nebude řádně přezkoumána jejich oprávněnost.“
Co na to české banky?
Podle přílohy zmíněného dopisu je v ČR členem Swiftu osm bank a jeho služeb při zahraničních platbách využívá celkem 27 subjektů. Kauza předávání dat může ovšem ohrozit důvěru klientů v integritu ochrany dat shromažďovaných českými bankami spolupracujícími se Swiftem. Oslovené banky a spořitelny ovšem na dotazy, zda využívají služeb Swiftu a zda byly ony samy někdy žádány o předávání dat, v naprosté většině případů nereagovaly. Odmítly odpovědět i na dotaz, jak hodnotí potenciální riziko ztráty důvěry střádalů. Zástupce J & T Banky Petr Málek po urgenci a upozornění, že banka na svých stránkách uvádí SWIFT kód, potvrdil pouze to, že banka služeb Swiftu skutečně využívá. Vyjádření Dany Řezníkové z Volksbank obsahovalo rovněž pouze potvrzení spolupráce s bankovním konsorciem, další informace byly odmítnuty. Pavel Zúbek z ČNB odmítl jakékoliv vyjádření a odkázal na Finančně-analytický útvar Ministerstva financí.
Kateřina Bednářová, tisková mluvčí ČSOB, sdělila, že vyšetřování není dosud uzavřeno a že je zkoumána i otázka, jaký byl charakter předávaných informací, proto se ČSOB ke kauze zatím nevyjádřit. Na otázku, co by znamenalo zjištění, že došlo k úniku jmen klientů, odpověděla: „Prioritou ČSOB je uchování bankovního tajemství... Potom bychom se tím zabývali.“ Jedině Helena Matuzsná z oddělení externí komunikace České spořitelny uvedla jednoznačně: „Pokud provozovatel S.W.I.F.T umožnil monitorování určitých operací, učinil tak bez vědomí účastnické banky (ČS)... V současné době nemáme informaci o tom, že by se monitoring mezinárodních transakcí týkal našich klientů, a ani o tom, že by došlo k poškození naší banky.“
Zdá se tedy, že informace renomovaných světových médií ani zjištění PI o rozsáhlých únicích důvěrných dat klientů bank do USA zatím v České republice nikoho z finančních institucí moc nepálí. Jak zareagují jejich střádalové, to se teprve uvidí. A co na to český Úřad na ochranu osobních údajů? „Podle našich informací se centrála společnosti (SWIFT) nachází na území Belgie, takže především je to záležitost belgických úřadů... Dosavadním šetřením Úřadu se nepodařilo prokázat porušení zákona o ochraně osobních údajů konkrétním správcem osobních údajů. My samozřejmě podnikáme všechny kroky pro vyšetření celé věci – ty, které z právního hlediska náš úřad podniknout může,“ prohlašuje tisková mluvčí Hana Štěpánková.
Autor je publicista; působí v Amnesty International.