Jediný Jan Chodějovský v Akademickém bulletinu č. 3/2007 si vzpomněl, že 10. 2. t. r. uplynulo padesát let od smrti „historika literární Moravy“ Miloslava Hýska.
Pobyt Josefa Čapka v Žacléři zmapoval v měsíčníku Krkonoše č. 3/2007 Daniel Mach.
Duchovní drama člověka v díle Jana Čepa je téma i název úvahy Věry Šmídové v Křesťanské revui č. 1/2007.
Předmluvu ke knize esejů Petera Demetze Böhmen böhmisch (Paul Zsolnay Verlag, Wien 2006) napsal Karel Schwarzenberg.
Deset let od smrti Boženy Komárkové, která zvládala „konstruktivně odporovat totalitárním pokušením doby“, připomněl medailon v brněnské revui Universitas č. 1/2007.
Otištěním eseje z roku 1970 Hrady skutečné a povětrné a blokem vzpomínkových článků a dokumentů připomněl Host č. 3/2007 letošní jubileum Josefa Šafaříka (1907–1992).
Hru amerického autora Jeroma Coopersmitha z roku 2005 o Jiřím Voskovcovi Rudě planoucí rakety přeložil a v Divadelní revui č. 1/2007 otiskl Jakub Škorpil. Tamtéž vyšel i na internetu objevený a z angličtiny přeložený Voskovcův text neznámého data a určení Ellis Island.
Čtenářům „relativně svižně napsané detektivky“ Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové Setkání v Torontu, s vraždou (Literární akademie 2006) a výboru ze Škvoreckého publicistiky Nataša, pícníci a jiné eseje (tamtéž) podsouvá Aleš Haman v recenzi v Lidových novinách 28. 3. 2007 otázku, „zda představy, které Josef Škvorecký měl o západním světě a o demokracii před dvaceti a více roky, platí i dnes, v letech americké politiky prosazované administrativou prezidenta Bushe a v době, kdy česká demokracie vázne v bahně intrik a korupce“.
Nebýt Haló novin, nevěděli bychom, že 24. 3. t. r. proběhla pod heslem „Za vlast, národ a lid naší země“ prvá část 33. ročníku Václavkovy Olomouce.
Pod názvem Kohout kohout, kohout zhodnotila Alena Fialová v Tvaru č. 6/2007 druhý díl vzpomínek Pavla Kohouta To byl můj život?? (Pistorius – Olšanská, Příbram 2006).
Paměť esejisty Pavla Švandy (Atlantis, Brno 2006) recenzoval v literárně posíleném Respektu č. 14/2007 Vladimír Karfík.
S jistým zpožděním jsme se z Ladění č. 4/2006 dozvěděli, že 15. 10. 2006 zemřel ve věku 78 let básník Ludvík Středa, autor mnoha dílů rozhlasového Hajaji a televizních večerníčků.
„Úderníkem českého thrilleru“ nazval Pavel Mandys v Týdnu č. 14/2007 autora Veksláků, 1–3, Pavla Frýborta, který zemřel 27. 3. t. r.
František Knopp
Španělsko
Literární měsíčník Quimera – Revista de literatura se řadí mezi nejkvalitnější kulturní periodika ve Španělsku. Přestože – jak už sám název napovídá – se věnuje převážně literatuře, jeho záběr je v této oblasti nezvykle široký. Na úctyhodném rozsahu 116 stránek a na kvalitním papíře s výborným grafickým zpracováním čekají na čtenáře detailní a zasvěcené reportáže z literární historie, rozhovory s významnými spisovateli, nakladateli a jinými kulturně činnými osobnostmi či jejich profily, stejně jako kratší recenze, přibližující současné literární dění na španělském trhu. Ke kvalitě časopisu přispívá i skutečnost, že mezi přispěvatele patří nejen španělští literární kritici a profesoři, nýbrž i odborníci z Latinské Ameriky, případně z jiných států Evropy. Ani v dubnovém čísle není o informace nouze. Hlavním tématem vydání (je mu věnováno 30 stran) je reflexe genocidy v literatuře s důrazem kladeným na události, k nimž došlo v devadesátých letech na Balkánském poloostrově, a na arménskou genocidu z počátku dvacátého století. Neméně poutavým způsobem je pojednáno o násilí inspirujícím peruánskou literaturu v posledních třech dekádách – většina hledá pochopitelně svůj tematický základ v konfliktu teroristické organizace Světlá stezka s vládními jednotkami – jež je obohaceno povídkou anglicky píšícího peruánského autora Daniela Alarcóna (1977), o němž dle autorů článku brzy uslyšíme. Zájemce o španělskou literaturu si zase přijde na své při četbě studie o způsobech, jakými pojednávali autoři literárních antologií frankistického Španělska o autorech píšících v exilu a při obsáhlém rozhovoru s romanopiscem Enriquem Vila-Matasem, který je dobře znám i českému čtenáři (jeho Bartleby a spol. vyšel minulý rok v nakladatelství Garamond). Příjemná sonda do života chilské básnické legendy Nicanora Parry vyloudí na tváři místy i melancholický úsměv. Z kratších recenzí stojí za zmínku zejména rozsáhlé dílo amerického reportéra Jona Lee Andersona Che Guevara, una vida revolucionaria (Che Guevara, život revolucionáře), který se na 756 stranách snaží odejmout argentinskému revolucionáři punc mýtu a představit jej jako člověka s touhami a sny, či výbor povídek Cuentos completos argentinského spisovatele Héctora Tizóna. Potěší i skutečnost, že v celém časopise je pouze jediná stránka věnovaná reklamě; propagace luxusních hypermarketů Corte Inglés je navíc ve Španělsku už naprostou samozřejmostí. I přesto – nebo možná právě proto – se vyplatí jednou měsíčně 7 eur investovat.
Jan Paulík