Jak s vyvíjel vztah F. X. Šaldy k dílu Otokara Březiny, je téma studie Jana Wiendla v Hostu č. 4/2007.
Srovnání „studentských“ románů Karla Hanse Strobla Die Vaclavbude (1902) a Viktora Dyka Prosinec (1906) provedla Gabriela Veselá v časopisu Germanoslavica č. 1–2/2006.
Reflexe vězení v díle Jana Zahradníčka a Františka Daniela Mertha je téma i název studie Veroniky Broučkové v České literatuře č. 1/2007.
Zvukovou, zhruba 600minutovou podobu románu Milana Kundery Nesnesitelná lehkost bytí recenzovala ve veletržní literární příloze týdeníku Prager Zeitung č. 18/2007 Christiane Gut. Nezkrácený německý překlad díla namluvil na 8 CD Random House Audio známý rakouský herec a „sprecher“ Heikko Deutschmann. – Z téhož zdroje jsme se z recenze Uwe Müllera dozvěděli o německém vydání memoárů někdejšího čs. politika Vasila Biľaka Wir riefen Moskau zu Hilfe. Der Prager Frühling aus der Sicht eiens Beteiligten (přel. Klaus Kukuk, Berlin, Edition Ost 2006).
Rozhovor s Josefem Škvoreckým o „spontánní multikulturnosti a nebezpečí multikulturalismu, o kanadských přátelích a o tom, že knihu nic nenahradí“ přinesl Prostor v prvním letošním dvojčísle 73/74 s tematickými tituly Multikulturní kontrasty / Kanadský experiment / Češi a svět.
Dramatika a bývalého politika Milana Uhdeho pozval k rozhovoru v Reflexu č. 15/2007 Richard Erml.
O tom, jak „si pořád pleteme národ a nárok“, rozmlouval v Respektu č. 18/2007 Jiří Gruša s Karlem Hvížďalou.
Do rubriky „Já a kniha, já a čtení“ v 2. čísle nového „časopisu pro čtenářskou veřejnost – o knihách ze všech stran“ Grand Biblio přispěl čtenářskou vzpomínkou Jiří Suchý.
Román-paměti Josefa Vondrušky Chlastej a modli se (Torst ) recenzoval v literární příloze Práva Salon č. 517 z 3. 5. 2007 Mikoláš Chadima.
„Deset divných povídek“ Miloše Urbana Mrtvý holky (Argo 2007) recenzoval v Mladé frontě Dnes 14. 4. 2007 Josef Chuchma. – V Tvaru č. 9/2007 se o recenzi Urbanových povídek podělili Aleš Haman a Petr Hrtánek.
Písmeno K zastupuje v Malé abecedě současné české poezie v kulturním magazínu Uni č. 5/2007 Jaroslav Kovanda, zlínský rodák a v letech 1997–2006 vydavatel časopisu pro současnou poezii Psí víno. – V témž čísle Uni Radim Kopáč, který Malou abecedu připravuje, upozorňuje na nezvládnutou obálku a zmatený trojtitul Antologie 1964/2007, Literární časopis založený v roce 1964, Divoké víno 1964–2007 (Národní knihovna ČR – Slovart 2007). Kopáčova recenze vyšla pod titulkem „Prazvláštní setkání s pejskem Donečkem…“.
František Knopp
Španělsko
V květnovém čísle literárního časopisu LEER, respektovaného periodika, oceněného cenou Premio Nacional al Fomento de la Cultura (Národní cena za podporu kultury), najde čtenář nejzajímavější příspěvky poněkud paradoxně stranou nejobsáhleji postiženého tématu, jehož zpracování není místy příliš zručné. Nejistá situace uplynulých měsíců na Kubě tvoří poslední dobou v nejrůznějších variacích vděčný námět (nejen) kulturních časopisů – v LEER najdeme bezpochyby zajímavý článek o vězněných novinářích a intelektuálech na ostrově svobody, který ovšem postrádá globálnější pohled a často se mění spíše v jakýsi jmenný rejstřík uvězněných (popřípadě jejich příbuzných). Navazující dlouhý rozhovor s karibskou literární legendou Raúlem Riverou zaujme rovněž, je však veden příliš stereotypním způsobem, překvapivě mu chybí temperament, a jelikož tazatel (madridský novinář José Luis Gutiérrez) je zároveň Riverovým přítelem, je konverzace prokládána zbytečnými komplimenty. Daleko vitálněji působí kratší rozhovory se španělskými autorkami Nativel Preciadovou, čerstvou držitelkou ceny Premio Primavera de Novela 2007 za román Camino de hierro (Cesta ze železa), a osobitou Lucíí Etxebarriovou, která se rozhovořila o podobnostech svého nového románu Cosmofobia (Kosmofobie) s proslulým La colmena (Úl) Camila Josého Cely. Zvláštní kouzlo má článek Vargas Llosa vs. García Márquez – historia de un puńetazo („příběh jednoho úderu pěstí“) o napadení Garcíi Márqueze peruánským romanopiscem, údajně proto, že Kolumbijec přislíbil manželce Vargase Llosy pomoc při rozvodu. Oba spisovatelé jsou kromě toho protagonisty dalších příspěvků – mladý kolumbijský autor Antonio García Angel nám přiblíží akci (Beca de la Fundación Rolex), jež mu umožnila zaslat svůj manuskript právě Vargasu Llosovi a posléze se s ním opakovaně setkat a o nedostatcích své práce diskutovat, článek Gabo en Cartagena poutavě pojednává o spisovatelově vztahu k tomuto kolumbijskému městu. Protože LEER je především periodikem literárním, kromě dalších více či méně zajímavých reportáží je mnoho stránek z celkových 90 věnováno kratším recenzím publikací nejrůznějších žánrů, přičemž hranice fyzické ani časové nehrají sebemenší roli – můžeme se tedy dočíst o nově vydaných překladech Bukowského, Orwella, Swifta, Murakamiho či Eca. V časopise si své najde náročný čtenář i příležitostný zájemce o literaturu a za velmi přijatelná 3 eura se oba kromě příjemně strávených okamžiků spolehlivě zorientují v květnové literární situaci na španělském trhu.
Jan Paulík