Josef Franta Šumavský v textech Boženy Němcové i vlastních je podtitul studie Roberta Adama Výročí pozapomenutého obrozence v Dějinách a současnosti č. 11/2007.
Úvodní slovo Hany Hrzalové k provedení scénického pásma Jindřicha Honzla z dopisů Karolíny Světlé a Jana Nerudy Román lásky a cti (interpretovali Jiřina Švorcová a Milan Friedl) otiskl Zpravodaj Výboru národní kultury Lípa č. 3/2007.
Básně v próze Vítězslava Nezvala je název studie Františka Všetičky v Ladění č. 2/2007.
Písňový text Františka Kožíka pro „krále českého rokenrolu“ Mikiho Volka Můj malej toulavej pes zmínil Jiří Černý v medailonu zpěváka (21. 5. 1943 – 14. 8. 1996) v Divadelních novinách č. 18/2007.
Nekrolog autorky historických románů Jarmily Loukotkové (14. 4. 1923 – 29. 10. 2007) publikoval v Instinktu č. 45/2007 Roman Lipčík.
K otázce týdeníku Respekt, zda mají být poslední romány Milana Kundery přeloženy do češtiny, se v čísle 45/2007 vyjádřili Jiří Trávníček, Anna Kareninová, Miroslav Balaštík a Antonín Bajaja. – O kunderovském kolokviu na univerzitě v Lyonu 11.–12. 10. t. r. (z českých odborníků se účastnili Petr A. Bílek, Martin Hybler a Vladimír Papoušek) referoval v Tvaru č. 18/2007 Aleš Haman.
Rozhovor s doktorandkou Ústavu slavistiky Univerzity Friedricha Schillera v Jeně Nadine Keßlerovou o její disertaci na téma Rané práce Václava Havla a jejich ohlas v Československu, respektive Česku, a v německojazyčných zemích přinesl týdeník Prager Zeitung č. 43/2007.
Svou hru Malá hudba moci, napsanou na objednávku německy, ale německými divadly dosud neuvedenou, přiblížil čtenářům bulletinu Národní divadlo v listopadovém čísle – u příležitosti pražské premiéry – Pavel Kohout. Zavzpomínal přitom na svou česky napsanou hru z doby „normalizace“ Marie zápasí s anděly, s níž udělal obdobnou zkušenost: česká divadla o ni po roce 1989 neprojevila zájem.
„Loterijní ráz“ Ceny Josefa Škvoreckého, udělené 30. 10. t. r. prozaikovi Janu Novákovi, konstatovala v článku Dobré časy české literatury? Kateřina Bukovjanová (Literární noviny č. 45/2007). – Rozhovor s laureátem nové ceny pohotově pořídil pro Právo 1. 11. 2007 František Cinger.
„Poctou kladenským nakladatelům“ nazval Vladislav Raška ve Čtenáři č. 10/2007 publikaci Aleše Zacha Nakladatelské Kladno. Z dějin kladenské knižní kultury (Středočeská vědecká knihovna, Kladno 2007).
Doslov k sbírce básní Ivana Švandy Na svahu (Protimluv, Ostrava 2007) napsal Vladimír Novotný.
František Knopp
Španělsko
Listopadové vydání literárního měsíčníku Qué leer (Co si přečíst) patří svým obsahem mezi nejkvalitnější a nejrozmanitější čísla celého roku. Po několika úvodních stránkách literárních a kulturních aktualit (včetně zmínky o vítězství Juana Josého Milláse v 56. ročníku Premio Planeta) následuje představení estetické studie Umberta Eca Historia de la fealdad (Dějiny ošklivosti), zamýšlející se nad fenoménem fyzické ošklivostí, nad tím, jak se v průběhu staletí měnil a jak sociální, kulturní, zdravotní či náboženské diference ovlivňovaly vnímání ošklivosti soudobou společností. Při četbě článku Nos invaden los vikingos (Řítí se na nás vikingové), sestávajícího z portrétů 7 současných norských autorů, jejichž publikace se tento rok objevily ve Španělsku, si španělský čtenář uvědomí, že současná norská literatura zdaleka není jen Gaarderův Sofiin svět. Úvaha Con respuestas para todo (S odpovědí na vše) se věnuje významu španělských výkladových slovníků a následuje ji portrét španělské lexikografky Maríe Molinerové. Reportáž Desde Rusia con horror (Z Ruska s hrůzou) představí knížky Alexandra Litviněnka a Anny Politkovské, vycházející zde v listopadu, a poodkryje praktiky ruských tajných sil včetně jejich až nezdravého napojení na Kreml. Pro slabé povahy není ani článek Muertos: manual de instrucciones (Manuál na zacházení s mrtvými), popisující na pozadí představení publikace Fiambres (Nebožtíci) nesčetné vědecké, průmyslové a lékařské možnosti využití mrtvého lidského organismu. Americký spisovatel Noah Gordon je autorem románu La bodega (Vinný sklípek), který po sedmileté odmlce napsal právě ve Španělsku a v němž se mimo jiné vyznává ze své lásky k vínu, zatímco postava neúnavné kanadské bojovnice proti globalizaci Naomi Kleinové je čtenáři přiblížena v podmanivě napsaném článku La pesadilla del capitalista (Kapitalistova noční můra). Newyorský enfant terrible Jonathan Littell hovoří v sugestivním rozhovoru o svém románu Las benévolas (Dobrovolnice), pojednávajícím neobvyklým způsobem o nacistické problematice, a o svých zkušenostech dobrovolného pracovníka četných nevládních organizací v bývalé Jugoslávii a v Čečensku. Pravidelná Galería de clásicos (Galerie klasiků) tentokrát přišla s vynikajícím portrétem A. S. Puškina, z něhož se španělský čtenář mimo jiné dozví, jak obrovský a zásadní vliv měla Puškinova tvorba na ruskou literaturu 19. století. V sekci recenzí je obsáhleji přiblíženo 16 listopadových knižních novinek a díky dalším 110 (!) kratičkým recenzím se neztratí opravdu nikdo. Škoda, že podobně kvalitní a rozsáhlý literární časopis (3 eura za 125 stránek prvotřídního papíru) je v České republice zřejmě pouze hudbou vzdálené budoucnosti.
Jan Paulík