Kolem zásadního dokumentu, jakým je územní plán pro Prahu, se točí řada hysterických spekulací. Ne všechny jsou pravdivé, zůstává však řada pochybností, komu a čemu má tento dokument vlastně sloužit. Co roste na Žižkově a co v Bubnech?
Mnozí z nás chápou diskusi kolem nového územního plánu Prahy jako nejasné handrkování politiků a neziskových organizací, ekologických sdružení a různých lokálních spolků. Zejména voliči ODS v tomto světle vidí za vším „ekologisty“, jimž není nic svaté a které prezident Václav Klaus označuje za škůdce. Ten však paradoxně také není stávajícímu plánu příliš nakloněn, v čemž se na jeho stranu přidává ve svých projevech i pražský primátor Pavel Bém. „Chobotnice, blob ani jiné vesmírné těleso na Letné stát nebude,“ hřímal před nedávnem na jednání pražského zastupitelstva, které se vytvářením konceptu nového územního plánu nyní intenzivně zabývá.
Stavět, kde se dá
Celý problém je v tom, že moc nad věcmi příštími mají v těchto věcech politici. Oni nakonec rozhodují, a to, při vší úctě, znamená, že zásadní strategický dokument, který utváří budoucí podobu starobylého města, je v rukou nepovolaných. Územním plán sice připravují odborníci, avšak z Útvaru rozvoje hlavního města Prahy, který je – jako příspěvková organizace města – na politicích závislý. „Na politiky je samozřejmě prostřednictvím klasických cest, lobbingu, a v rámci různých zákulisních vztahů vyvíjen silný tlak. Jde hlavně o velké developerské projekty, které ve výsledku mění tvář města nejvíce,“ říká opoziční zastupitel Jiří Witzany. Nečekaně otevřeně hovoří o těchto zákulisních praktikách i radní odpovědný za územní plán Martin Langmajer (ODS). „Tlak developerů na mou osobu je obrovský, to je jasné. Všichni by chtěli mít červeně vybarvené (to znamená určené pro výstavbu – pozn. red.) pozemky,“ uvedl nedávno pro týdeník Ekonom. „Dostávám nabídky, ano. Finanční. Myslím, že v mé pozici dostávali a budou dostávat nabídky všichni.“ Na policii se ale podle svých slov kvůli ovlivňování ze strany velkých investorů nikdy neobrátil.
Někteří politici na pražských radnicích skutečně usilují o rozumnější, k městu zodpovědnější vztah s developery. V Praze 12 se tak například šéf komise územního rozvoje, sociální demokrat František Adámek, snaží o to, aby byly developerům kladeny přísnější podmínky. „Chceme jednoduše, aby, když tu dostanou možnost postavit tisícovky bytů, postavili také školu, obchod a další potřebné zázemí, z části jsme i ochotni se na tom podílet,“ vysvětluje Adámek.
Do problémů se podle kuloárů magistrátu například dostává velká developerská společnost Orco, která má už jistý gigantický projekt zástavby nádraží v Bubnech. Nyní se spekuluje o tom, že bude od města chtít úlevy. „Z plánů ODS mám jednoznačný pocit, že jde o to, zastavět v co nejkratší době veškeré volné pozemky. Argumentují sice tím, že nejsou využitelné jinak a že zelené plochy nahradí rekultivací jiných pozemků, stále jde ale chtějí jen draho prodat, dokud je co prodávat,“ hodnotí situaci všestranný aktivista Martin Franěk. Podobné je většinové mínění i v řadě dalších lokálních organizací a spolků, které má jeden společný důvod. Tím je naprosto nulová vůle zodpovědných činitelů komunikovat ve věcech územního rozvoje s občany.
Gigantické sídliště na Žižkově
Příkladem mohou být například letité diskuse o budoucí podobě Nákladového nádraží Žižkov mezi radnicí Prahy 3 a developery. Architekti pod vedením Jana Sedláka připravili studii využití, která počítala s bytovou výstavbou pro osm tisíc nových obyvatel Žižkova. Uprostřed moderního sídliště měla vzniknout velká zelená plocha a celá nová čtvrť měla být oázou klidu, byť určenou hlavně movitým klientům. Developerům, v tomto případě nynějším vlastníkům pozemků, z největší části Sekyra Group a firmy Žižkov Station Developement, se to ale nakonec zdálo málo. Zřejmě se zlatokopeckou vidinou vyššího zisku představili zcela novou vizi. Místo osmi přišli s třinácti tisíci lidmi – samozřejmě na úkor zelených ploch a při zvednutí výšky plánovaných budov. „Je to logické, každé patro je plocha navíc, v celém projektu se vyplatí to využít, je to ekonomicky výhodné,“ připouští pod příslibem anonymity i mluvčí jedné z velkých stavebních společností.
Na příkladu Nákladového nádraží Žižkov je jasně vidět, kde celý systém udržitelného územního rozvoje pokulhává. Navzdory dříve hotové studii a řadě procesních kroků, které zákonem „krotí“ přípravu územního plánu, přes odpor veřejnosti a opozice dostane developer vždy zelenou. Ve zcela aktuální studii k přeměně nádraží se nyní hovoří o minimálně patnácti- a maximálně dokonce jednatřicetipatrové dominantě sídliště, která by se tyčila do výše sta metrů. „O tom, že má developer vlastně volné ruce, rozhodla už před časem rada městské části, když nenastavila vlastně žádné výškové limity právě při schvalování změny územního plánu a paralelně i při vyjadřování k územnímu plánu novému,“ říká zastupitel Ondřej Rut ze Strany zelených. Rada se sice hájí tím, že má s developerem dohodu, podle které se bude respektovat původní, takzvaná Sedlákova studie, zanést limity na výšku a míru zástavby do map a závazných dokumentů ale odmítá. Dohoda je navíc podle opozice velmi vágní a v podstatě nevymahatelná. „Jsem přesvědčen, že ji nedodrží,“ míní Rut..
Zarážející je i to, že o celém postupu nerozhodovali zastupitelé, zákon o hlavním městě Praze totiž říká jen tolik, že změny a případný souhlas s novým územním plánem musí schválit městská část. Zda to učiní jen v úzkém kruhu momentálně vládnoucích politiků, nebo dokonce jen v příslušné komisi, už zákon neurčuje.
Na pětce se laskavě k ničemu nevyjadřujte
V Praze 5 se přičiněním starosty Milana Jančíka (ODS) a jeho osobitého výkladu lidé k navrhovaným podnětům na změny územního plánu nemohli vyjádřit vůbec. Na jednání zastupitelstva pak dokonce Jančík přítomným obyvatelům svého obvodu řekl, že nemají nárok na vyjádření, jelikož jde pouze o podněty. Vyjádřit se tak lidé budou moci až ve chvíli, kdy se bude na zastupitelstvu jednat o návrzích změn. Celý proces v rámci Prahy 5 přitom provází strach o to, zda v obvodu zbude vůbec nějaká zeleň. Jediným štěstím je, že nejhorší návrhy, jakými byly zastavění Dívčích hradů, parku na Vidouli či dokonce bytová výstavba v Kinského zahradě, odborníci odmítli.
O vítězství mohou alespoň částečně hovořit aktivisté z Prahy 4, jimž se podařilo přesvědčit místí politiky, že není možné zastavět jednu z mála volných ploch v sousedství Podolské vodárny. Radnice ustoupila a ponechala v návrhu původní funkci volných pozemků, kde tak zůstane zeleň a sportoviště. I tady ale částečně problém zůstává. V nedalekém parku na Kavčích horách se totiž stavba nakonec rozjede a část odpočinkové plochy se promění v lukrativní bydlení. Opět lze hovořit o štěstí, že alespoň výškově se projekt omezí a část plochy bude v územním plánu vedená jako zeleň.
Autor je redaktorem deníku Právo.