Budova, v níž už jedenáct let sídlí umělecké centrum Karlin Studios, se bude koncem roku bourat. Halu v Holešovicích, kam se mělo centrum od října přestěhovat, ale magistrát nakonec pronajal jinému subjektu. Kauza poukazuje na systémové nedostatky v zacházení s městskými nemovitostmi.
Umělecká skupina PAS (Produkce aktivit současnosti) se po sedmi letech probudila z hibernace a představila nový projekt. A protože když něco začíná, současně také něco končí, je symbolické, že k obnovení činnosti skupiny (byť by třeba šlo pouze o jednorázovou událost) došlo v rámci posledního výstavního bloku v prostorách pražských Karlin Studios.
Obal touhy
Projekt Karlin Studios, o. s., vznikl roku 2005 jako sesterská organizace o dva roky staršího Centra pro současné umění FUTURA a z iniciativy téhož zakladatele – architekta, podnikatele s realitami a sběratele Alberta di Stefana. Od počátku byl projekt situován do bývalé výrobní haly ČKD v Karlíně, kde jsou k dispozici rozsáhlé výstavní prostory i skoro dvě desítky uměleckých ateliérů, v nichž se vystřídalo mnoho začínajících umělců, ale také zde dlouhodobě působila řada umělců již dávno etablovaných. Karlin Studios poskytovala ateliéry také rezidentům ze zahraničí a během deseti let zde po delší i kratší dobu fungovalo také několik autonomních galerijních projektů – Entrance Gallery, K.ART.ON, Plevel nebo KIV. Dramaturgie samotného týmu Karlin Studios obsáhla za uplynulé desetiletí na sto dvacet výstav předních českých i zahraničních umělců.
Tímto výčtem nechceme jednoduše katapultovat Karlin Studios do síně slávy, kde by se nadobro zapomnělo, že součástí jejich dosavadní existence byly samozřejmě i nejrůznější spory a konflikty. Navíc síň slávy až příliš připomíná bájnou Valhallu – síň padlých –, a tam by snad bylo předčasné Karlin Studios posílat. Nebo ne?
Členové skupiny PAS – Jiří Skála, Tomáš Vaněk a Vít Havránek – vytvořili v hlavní hale Karlin Studios prostornou instalaci používající předměty a mobiliář posbíraný přímo na místě. Částečně tak zhmotnili již zahájený proces stěhování a vyklízení. PAS si pohrává s internetovým fenoménem tzv. unpackagingu neboli videodokumentace procesu rozbalování zboží. Ve svém poukazu na „obal jako na nositele neurčité touhy“ vytváří PAS svým způsobem metaforu samotných Karlin Studios. Předmětem, který ve svém multiplikovaném videu nechává PAS rozbalit, je velkokapacitní externí disk – tedy další obal nebo schránka, jež ukrývá data a v přeneseném slova smyslu vzpomínky, zkušenosti, vědomosti, které umožňuje přenést z jednoho místa na druhé. To je proces, jímž prochází i Karlin Studios jakožto instituce.
Plánované stěhování
K opouštění prostoru s dlouholetou tradicí se vždy vážou pocity určité melancholie – vzpomeňme třeba na další stěžejní nezávislou galerii v Praze – Galerii Jelení, která se letos přestěhovala z pitoreskního smíchovského dvorečku do white cube u Strossmayerova náměstí. Atmosféra karlínské haly s prkennou podlahou a střešním světlíkem je asi stejně jako starosvětský dvorek před „starou Jelení“ neopakovatelná. Jenže změna je život: když něco končí, něco začíná. V případě Karlin Studios je to ale komplikovanější. Jak už jsme informovali během léta (viz A2 č. 16/2016), Karlin Studios se možná brzy ocitnou „na dlažbě“.
Stručně shrňme situaci: skutečnost, že halu pronajímanou od společnosti M2 Real Estate čeká demolice, věděli zástupci Karlin Studios již dlouho, a proto dlouhodobě jednali s magistrátem o prostoru novém. Letos v lednu proběhla médii zpráva, že se Karlin Studios budou na podzim stěhovat do haly č. 40 v holešovické tržnici. Na konci června ale magistrátní majetková komise schválila pronájem haly spolku OSE Czech Republik, z. s., a festivalu Signal. Následně vznikla petice Zachraňme Karlin Studios!, informace kolovaly médii, byly publikovány otevřené dopisy a prohlášení zainteresovaných subjektů, nikoli však radních. Ti odpověděli na otevřený dopis Spolku Skutek z poloviny července až o měsíc později a nebyli ve svém vysvětlení situace právě sdílní.
Zaplať si!
Na strohém vyjádření radního Karla Grabeina Procházky je nejznepokojivější hlavní argument, kterým komise rozhodnutí vysvětluje: zatímco spolek Karlin Studios „vyžadoval pro vytvoření neziskového multifunkčního kulturního centra výpůjčku na 10 let“, projekt OSE CR je financován z evropských fondů a koncipován jako zcela soběstačný. Jinými slovy: položte peníze na stůl a máte vyhráno. Kontinuita, tradice nebo kvalita tu pro radní nejsou hodnotami stejně atraktivními jako příliv financí z EU.
Karlin Studios se zkrátka se stávajícím prostorem i slíbenou halou č. 40 musí rozloučit a nezbývá než doufat, že brzy (třeba navzdory všemu nakonec i s pomocí magistrátu) najdou prostory nové. Celá záležitost ale upozorňuje na mnohem širší problematiku, a sice na způsob, jakým město nakládá s nevyužívanými budovami. Ne náhodou se v diskusi pod karlínskou peticí objevila zmínka o pražské Invalidovně. Za nedorozuměním a zklamáním z kauzy okolo haly č. 40 stojí především netransparentnost, která se bohužel podepsala už na původních jednáních magistrátu s Karlin Studios a sdružením Containall. Je tak namístě se ptát, zda by při rozhodování o nevyužívaných městských objektech neměla fungovat otevřená veřejná soutěž, nebo zda by alespoň neměl magistrát zveřejnit strategický plán, který by jasně formuloval, jaké žadatele a za jakých podmínek podpoří. Jinak se nemůžeme divit, že podporu získávají projekty polokomerčního charakteru, jejichž kulturnost je přinejmenším diskutabilní.