Pod mlhou kráčím shrben,
nesu kalné chuchvalce úbočím.
Tam na zvlněné paměti, v slepé skvrně
propadá se mi tělo a vystupují kosti, kůže je obtočí.
Své mrtvé mám v sobě.
Nechal jsem je vyjít na povrch.
Nechal jsem je vydechnout a bez všech pověr
nabral chřípím jejich němý ruch.
V tvých …