Režisér Jan Mikulášek po Chazarském slovníku na brněnské scéně zinscenoval další postmoderní román. Jevištní interpretace Ságy rodu Marxů Juana Goytisola je sondou nejen do naší historické paměti, ale i do zlomené duše německého filosofa, jehož myšlenky zneklidňují dodnes.

Kolektiv autorek z jihlavského a nitranského divadla připravil k třicátému výročí rozpadu federace společnou autorskou hru určenou středoškolskému publiku. Jejím cílem je kromě připomenutí klíčových historických okamžiků počátku devadesátých let podat kritickou zprávu o polistopadovém vývoji …

Brněnská scéna se v letošní sezóně zaměřila na otázky spojené se sexualitou a tělesností. Režisér Roman Gombarček a dramaturgyně Jana Startsev při této příležitosti uvedli inscenaci pohrávající si s tradičním dětským žánrem a jeho heteronormativním ukotvením.

Režisér Ivan Buraj se od sezóny 2025/26 stane uměleckým šéfem Divadla v Dlouhé. V předstihu na této scéně uvedl svou interpretaci hry Eugena O’Neilla Cesta dlouhým dnem do noci, v níž zkoumá různé formy závislosti symptomatické pro dnešní svět.

Pražské Divadlo pod Palmovkou začátkem března svůj repertoár rozšířilo o inscenaci britského dramatika a filmového scenáristy Leeho Halla Vaříme s Elvisem. Komediální kus z devadesátých let řeší komplikované mezilidské vztahy uvnitř rozpadající se rodiny.

Volná adaptace Světlé komory francouzského sémiotika a teoretika kultury Rolanda Barthese, uvedená pod názvem Romanticky rozprašuji vlastní popel, vykládá jeho teorii obrazu pomocí srozumitelných, ne však prvoplánových metafor. Publikum tak může přihlížet hře na honěnou předobrazu s obrazem, …

Senát na konci ledna odmítl vyslovit souhlas s ratifikací Úmluvy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Režisérka Barbara Herz stihla ještě před senátním plénem v inscenaci Istanbulská úmluva dokumentární metodou ukázat, proč je násilí na ženách v Česku problém. Zbytečně?

Drag se u nás přesouvá z gay barů na divadelní pódia – i díky uskupení PiNKBUS pod vedením Martina Talagy. Přestává být zábavou úzké komunity a dobývá si respekt u náročných divaček a diváků. Drag zkrátka mění zázemí a publikum. Co důležitého ale zůstává?

Režisér Ivan Buraj v nové inscenaci hry Jeana­-Luca Lagarce Jenom konec světa, zachycující obtížnou komunikaci smrtelně nemocného protagonisty s členy rodiny, pokračuje ve svém dramaturgickém plánu sledovat, co vše jsou lidé ochotni udělat pro záchranu všednodenní normality. Jaký přístup …

Dokážou vězni zahrát svým dětem pohádku? Dva čerství absolventi DAMU se rozhodli dramaticky pracovat tři čtvrtě roku se skupinou odsouzených. Výsledek jejich úsilí umožnilo pražskému publiku jednorázově zhlédnout Divadlo X10. Co dalšího ale takový projekt může přinést?