Iva Čukić a Jovana Timotijević působí v kolektivu Ministarstvo prostora, který se zasazuje za spravedlivý, demokratický městský rozvoj a prosazuje veřejné zájmy. Hovořili jsme o krizi bydlení, o nechvalně známém developerském projektu Belgrade Waterfront i o protestech, které jeho stavba vyvolala.

Gentrifikace a změny, které se v jejím důsledku dějí, způsobují u lidí, jichž se dotýkají, smutek, vztek a řadu dalších nepříjemných pocitů. Nejde ovšem jen o individuální prožívání, ale o důsledek společenských nerovností. Emoce tak můžeme využít i v boji za právo na město pro všechny.

Architektonické vzdělávání je sice ženám otevřeno již přes sto let, přesto je nerovnost mezi muži a ženami v tomto oboru i dnes jedním z klíčových témat. Příspěvkem k této problematice je kolektivní monografie Moderní žena – architektka, která se věnuje postavení představitelek modernistické …

O vztahu architektů a stavebních dělníků, rozdílech mezi evropským Severem a Jihem nebo prorůstání osobního a pracovního života jsme hovořili s historičkou architektury Marisou Cortright, která loni vydala knihu o práci a možnostech sebeorganizace architektů.

Idea „patnáctiminutového města“ je v současnosti jedním z hlavních trendů světového urbanismu. S jejím autorem, urbanistou a poradcem pařížské starostky Carlosem Morenem, jsme probírali výhody a úskalí tohoto konceptu, roli veřejného a soukromého sektoru v městském plánování i důležitost …

Na začátku března ve svých třiadevadesáti letech zemřel významný urbanista Peter Marcuse. Akademický i aktivistický svět přišel o inspirativní osobnost, jež ve svém uvažování a praxi nezapomínala na ty nejslabší a připomínala, že bydlení je základní lidské právo.

Obyvatelé turisticky exponovaných cílů často pociťují vůči vlastnímu městu odcizení. Platí to i pro jihomoravské Luhačovice. Kde se místní schovávají před turisty a existuje způsob, jak by mohli dostat své město zpátky?

V rámci Zelené dohody pro Evropu vznikl projekt, který navazuje na světoznámou školu Bauhaus a který má evropským státům pomoci s podporou udržitelné a inkluzivní architektury. V čem iniciativa spočívá a jaké má vyhlídky? A je vůbec namístě odkazovat se k tradici Bauhausu a jeho hodnotám?

V panelových domech žije v Česku asi třetina obyvatel. Poslední velký průzkum, který se věnoval kvalitě jejich života na různých sídlištích v celé zemi, ale pochází z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Tým urbánních geografů a sociologů na něj v současnosti navazuje výzkumem, jenž se snaží …

Urbanistickým problémům Karlína jsme se věnovali už v A2 č. 22/2021. Za současným mohutným stavebním rozvojem se skrývají i konkrétní osudy jeho obyvatel, kteří byli ze čtvrti postupně odsunuti. Gentrifikace dopadá hlavně na místní Romy.