close search

literatura

odjinud

František Knopp/#44/2008
literatura

minirecenze

#44/2008
literatura

Nejen pod čarou o sobě a o světu

Karel Kolařík/#44/2008
literatura

O ráji, který nikdy nebyl

Tereza Stejskalová/#44/2008
literatura

Duch odchází

Philip Roth/#44/2008
beletrie/literatura

Příteli věčný

Jan Štolba/#44/2008
literatura

+ + +

n. c. kaser/#44/2008
báseň čísla/literatura

divadlo

Jak Rieger odchází po anglicku

Olga Vlčková/#44/2008
divadlo

film

Dlouze umírající zvíře

Vítek Schmarc/#44/2008
film

umění

Nedko Solakov v Bonnu

Čestmír Lang/#44/2008
umění

Jiří Matějů

Petr Vaňous/#44/2008
galerie/umění

hudba

Halekačka jako deník dnešního umělce

Pavel Klusák/#44/2008
hudba

Báječní muži s mikrofonem

Jaroslav Riedel/#44/2008
hudba

Contempuls není otvírání studánek

Petr Ferenc/#44/2008
hudba

DVD CD

#44/2008
hudba

společnost

To mám pořád mluvit o penězích?

#44/2008
společnost

Atentát na ikonu

Petr Fischer/#44/2008
společnost

Povolební nevolno

Tomáš Tichák/#44/2008
přešlap/společnost

Inkviziční epistemologie

Tereza Stöckelová/#44/2008
společnost

Co když přijde rozstřel

Štěpán Steiger/#44/2008
společnost

To mám pořád mluvit o penězích?

#44/2008
společnost

Obama v dešti

Nikola Hořejš/#44/2008
společnost

Volby a modrý kolovrátek

Jan Keller/#44/2008
komentář/společnost

Čemu neslouží kulturní ceremoniály

Libuše Bělunková/#44/2008
společnost

O čem kandidáti nemluví

Marek Čaněk/#44/2008
společnost

par avion

#44/2008
média/společnost

Bezradnost nad udáním

Filip Pospíšil/#44/2008
média/společnost

různé

V čelistech dvacátého století

Libuše Valentová/#44/2008
recenze čísla/různé

došlo

#44/2008
došlo/různé

zkrátka

#44/2008
kultura/různé

Stručné dějiny postmodernismu

Michael Hauser/#44/2008
esej/různé

Eskalátor

Český prezident si podle odhadů některých komentátorů chystá pozici pro vrcholný majstrštyk. Pokud se mu podaří na podzim rozdrolit nejdříve Topolánkovu pozici v ODS a pak současnou českou vládu, může se mu od ledna podařit fakticky předsedat Evropské unii. V ní by se mohl naplno postavit evropskému socialismu ve všech jeho podobách (včetně té pravicové Nicolase Sarkozyho), využít krize s neschválenou Lisabonskou smlouvou a rozdrolit i evropské společenství. Není sice jasné, co by si na vzniklé hromadě počal, ale možná, že by mohl začít budovat zvláštní funkci evropského prezidenta pro ekonomiku a klimatické změny. Zatím nepotvrzený záměr nejvyššího představitele České republiky osladit to Evropské unii se může

Bývalý předseda Mladých konzervativců a současný ředitel Klausova think-tanku Petr Mach se nechal slyšet, že výhra levice ve volbách přinesla jedno pozitivum, a sice „totální porážku pravdy a lásky“. Tenhle hloupý výrok zřejmě míří i na prohru senátního kandidáta Michaela Kocába a v tomto punktu se nezdá tak pitomý, jak ve skutečnosti je. Pojďme se tedy podívat, jak taková láska a pravda vypadá v Kocábově podání jen pár dní po volbách, v podobě jeho burcujícího dopisu, jejž rozeslal všem zeleným bez rozdílu. Kocábův militantní a ideově totalitní (chtělo by se říci bolševický) tón totiž přesně ve stylu ODS straší hrozbou rudé totality, oživuje pro tu příležitost dokonce V. I. Lenina

Příčinu porážky ODS ve volbách rozklíčoval minulý týden v MF Dnes Bohumil Pečinka. Socdemákům se prý povedlo dostat k volbám vyžírky, tedy ty, kteří od státu pobírají nějaké finanční dávky, aniž se přitom znají s některým politikem. Třeba jako fotbalista Tomáš Ujfaluši, který před volbami poradil, po jaké značce se vydat, a pak zinkasoval přes dva miliony od Českých drah za to, že se nechal vyfotografovat ve vlaku. Nicméně modrá síla pochopila, že nesmí spoléhat jen na spřízněné komentátory a všudypřítomnou reklamu se sebechválou, a nasadila lidové zbraně. Tak třeba uspořádala volební koncert na Staroměstském náměstí v Praze, kam si sezvala nejrůznější aušusy české popscény, nestranného prezidenta