Smuteční slavnost
Povídka Báry Bažantové je prostým záznamem jednoho pohřbu a následné smuteční hostiny. Absence kontextu nicméně neoslabuje působivost zachycení momentů, které v průběhu života nejspíš zažije každý z nás – včetně smutku, dojetí, trapnosti i následného uvolnění.
Venku je mrazivo. Tráva je potažená jinovatkou a teplý vzduch, který v pravidelných intervalech vydechují lidé čekající na zastávce tramvaje, se okamžitě sráží do oblaku páry. Sedím ve druhém vagonu, trochu nepřítomná, za sklem se mihotají paprsky slunce. Zdá se mi, že už nejsme tak docela ve městě, kromě mě tu sedí…
Článek je zamčený.
přihlásit se
Článek je zamčený.
Pro pokračování se přihlaste
přihlásit se Prohlédněte si naše možnosti předplatného
Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky
odebírat newsletter A2
