Kniha s podtitulem Umění jako bitevní pole rusko­-polsko­-ukrajinské války o ukrajinskou identitu je sbírkou esejů věnovaných závažným okamžikům ukrajinských dějin, které autor zkoumá prostřednictvím úvah o významných dílech ukrajinské, polské, ruské, ale také české kultury. Systematičnost bychom tu hledali marně – jde koneckonců o knižní podobu článků, jež v letech 2015 až 2023 vycházely v časopise Kontexty. Jak si díla autor vybíral, není právě jasné. „Kozáckou tradici“ například rozebírá na základě Gogolova Tarase Bulby a Sienkiewiczowa Ohněm a mečem, opomíjí však zpracování ukrajinská, jako je klasický historický román Pantelejmona Kuliše Černá rada (1857); kozáckého hetmana Mazepu zase přibližuje srovnáním dramatu polského klasika Juliusze Słowackého s takřka zapomenutou tragédií Ivan Mazepa (1865) českého revolucionáře a spisovatele Josefa Václava Friče. Nečekaným objevem pro většinu čtenářů nejspíš bude i román legionářského spisovatele Rudolfa Medka Ostrov v bouři (1936), pozoruhodný jako doklad toho, že ani osobní zkušenosti nedokázaly autora zbavit zakořeněných představ o Rusku jako záštitě Slovanů a naopak nechuti k „prorakouskému“ ukrajinskému národnímu hnutí. Přínosná je kapitola věnovaná ukrajinskému sovětskému spisovateli a funkcionáři Olesu Hončarovi, který v románu Chrám (1968) zkoumal hranice dovolené kritiky socialistické konzumní společnosti. Navzdory nesystematičnosti, nedotaženosti a místy i mnohomluvnosti nabízí kniha zajímavé postřehy o proměnách vnímání ukrajinské historie.

Josef Mlejnek: Múzy ve víru dějin. Books & Pipes 2024, 340 s.