Luz píše queer poezii, ve které se vztahy prolínají s přeskupováním identit a potlačené obsahy se vynořují s radostnou vervou. Když dojde na „vyjmenovaná slova po D“, nejsou to jen „deníky“, ale také „dick“ a „deleuze“. Vysvětlení by mohlo znít: „hodně trans holek programuje a to je něco jako pletení nebo tkalcovský stroj“.

Ilustrace Silvie Vavřinová
dnes zvládám vidět tvoje jméno a číst
o meruňkách
a zasmát se tomu že je mi někdy až groteskně
líto kulaté sladkosti do dlaně
porostlé chmýřím
že leží na talíři sama jediná
měkkost kolem kamene uprostřed
když nedáš pozor může tě zadusit
když opatrně okoušeš dužinu
zbyde kyanid
hermeneutika důvěry
hledat věci za věcmi znamená popřít
že ty které odhrneš stranou jako korálkový
závěs
jsou skutečné
ze setkání se stane spor o autorství
v lepším případě editorská práce
mistři podezření ostřím svých otázek
pečlivě vypreparují to co nazvou jádrem
zbytek zůstane ležet na pitevním stole
jako vyfouknutý balonek
evelyn a terezii
jednou z nejzapomínanějších součástí
historie je historie textilu
oblečení
jehly a nitě
jednou z nejzapomínanějších součástí
historie je kdo ji šatil
šaty dělají člověka
díra a díra dohromady dají
tři řady dvojitého sloupku
teplo
hranici mezi mnou a rozplynutím
hladce obrace kódu
leží-li po meči smrt je třeba
utkat pohřební háv a
po přeslici žít
a opačně
hladce a obrace
hodně trans holek programuje a to je něco
jako pletení nebo tkalcovský stroj
putting holes into holes to make a net
work
(to weave a net
to weave a story)
difference and repetition
…