Náměstí Práce se v Česku nachází ve třech městech: ve Zlíně, Prostějově a Adamově. Danielu Hradeckému a jeho poslední knize je geograficky nejbližší třetí z nich, byla totiž napsána „v Brně, v kapesní metropoli, která především / postrádá jakoukoli tragiku, / a tak se stává dokonalou reprezentací světa / ponechaného nazdařbůh“. V Brně se dnes žádné náměstí Práce nenachází. Podobně jako tato „kapesní metropole“ je totiž i název sbírky zjevně symbolickou reprezentací světa a jeho podivných pravidel; ostatně tematika práce, její nutnosti nebo nucenosti není Hradeckého tvorbě cizí.

V nových básních se ovšem vyskytuje spíše sporadicky – práce je jen jedním z mnoha obecných pojmů, se kterými se zde žongluje. Jejich trajektorie přitom není snadné zaznamenat, neboť žonglér své řemeslo po letech zdatně ovládá, neustále přidává nové po­­jmy a ty staré překotně převrací. Devatenáct dílčích výstupů se různě doplňuje a variu­je, díky čemuž vzniká vcelku nápadité, ač trochu exhibicionistické představení, jehož protagonista se na publikum obrací vesměs nevybíravě: „nebuďte prosím blbí“, „cožpak nemáte kurva štelung nic jiného na práci“; ale dokáže být i přívětivější: „pochopili jste správně, mám vás za to rád“.

Ultimátní soubor nesmyslů

Zřejmě nejčastěji létá vzduchem pojem…