V češtině vyšla už druhá kniha italského spisovatele Giana Marca Griffiho. Román Železnice Mexika vypráví o mladém vojákovi fašistické republiky, jemuž absurdní rozkaz z třetí říše obrátí život vzhůru nohama. I když má rozsáhlá próza nesporné vypravěčské kvality, do velké míry za ně vděčí Robertu Bolañovi.

Železnice Mexika (Ferrovie del Messico, 2022; česky 2025) i jejich autor Gian Marco Griffi představují na dnešní literární scéně netypický úkaz. Spisovatel pocházející ze severoitalského Piemontu žije v provinčním městě Asti, živí se jako ředitel golfového klubu a literárně debutoval v roce 2017, kdy mu bylo kolem čtyřiceti. Více než šestisetstránkové Železnice Mexika jsou jeho první větší literární úspěch. Autor v nich nevsadil ani na autofikci, ani na analýzu rodinných a jiných traumat, nýbrž na „dobrodružný román“ (jak zní podtitul knihy), rozmáchlé fikční vyprávění s mnoha dějišti, časovými rovinami, jazykovými rejstříky i vypravěči, na „narativní výbuch“, jak svůj záměr nazval v jednom italském rozhovoru.
„Bylo to ošklivé období,“ otevírá román jeho hlavní hrdina a jeden z vypravěčů. Je únor 1944 a třiadvacetiletý Cesco Magetti slouží na nádraží v Asti u železniční gardy fašistické republiky Salò, oficiálně Italské sociální republiky, kterou třetí říše ještě nechala ve správě Mussolinimu, ale už ji ovládala jako loutkový stát. Vojákem se Cesco nestal z povinnosti, ani z přesvědčení, jen už nechtěl pracovat u rodičů v trafice, a jeho největší svízel je, že ho strašně rozbolel zub – a jelikož zajít si k zubaři není jen tak, bude ho bolet ještě po několika…Článek je přístupný předplatitelům*kám.