Soubor textů o násilí z pera filosofa a spisovatele Alberta Camuse vyšel ve Francii jako reakce na 11. září 2001. Nedávno vydaný český překlad můžeme vztáhnout k současným událostem. Myšlenkově nejplodnější je číst dnes Úvahy o terorismu v souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem.

Ilustrace Veronika Dub
Smrt nevinného člověka nemůže být ospravedlněna – tak se dá shrnout hlavní myšlenka drobného svazku Úvahy o terorismu (Réflexions sur le terrorisme, 2002). Albert Camus má v tomto souboru vystupovat jako humanistický myslitel, odmítající svět, v němž je zabíjení ospravedlňováno a lidský život považován za bezvýznamný. Působí tak ovšem hlavně zdálky. Camusovská badatelka Jacqueline Levi-Valensi do knihy sebrala úryvky publicistiky, her, esejů a dopisů věnované spíše tématu politického násilí než výhradně terorismu. Výbor, který byl reakcí na 11. září 2001, má všechny nešvary kompilátu tohoto typu – pokud myšlení daného autora neznáte, obrázek si o něm spíše neuděláte: řada textů je představena tak fragmentárně, že si z nich odnesete jen matný dojem, úzký tematický rámec je v důsledku reduktivní. K Úvahám o terorismu nicméně můžeme přistoupit „uživatelsky“ – což má své přednosti.
Naše násilí, vaše násilí
Camusovy poválečné postoje k násilí formovala zkušenost nacistické okupace a odboje, kterého se aktivně účastnil. Uvědomoval si, že požadovat svět bez násilí je utopie, a také, že ne vždy lze násilí vzdorovat nenásilím. Násilí však má mít míru a meze a nemělo by být bez dalšího ospravedlňováno. Tato výhrada je formulována v souvislosti s poválečnou polemikou s komunistickým pojetím revolučního násilí. Filosofický výraz…Článek je přístupný předplatitelům*kám.