close search

literatura

Každé dejiny filmu sú osobné – literární zápisník

Petr A. Bílek/#17/2015
literatura

Pod vodou jsou vztahy jednoduché

Eva Marková/#17/2015
literatura

Kniha filosofů

Matouš Jaluška/#17/2015
literatura

Hipsteři bez cesty

Jan Bělíček/#17/2015
literatura

Co nastane po smrti druhého?

Anna Stejskalová/#17/2015
literatura

Otázky

Patrik Ouředník/#17/2015
báseň čísla/literatura

divadlo

Kde je Havel?

Marta Martinová/#17/2015
divadlo

film

Svědění zevnitř mozku

Michal Böhm/#17/2015
film

Pod praporem antikomunismu

Vladimír Tupáček/#17/2015
film

Bloudění na hranici

Antonín Tesař/#17/2015
film

umění

Bez názvu

Marguerite Humeau/#17/2015
galerie/umění

Ako vyrobiť imigranta

Ivana Rumanová/#17/2015
umění

Malířem za odpoledne – na oprátce

Ondřej Fuczik/#17/2015
umění

Vybroušený kámen

Tereza Jindrová/#17/2015
umění

hudba

Nemám nic proti pohřbívání

Jan Klamm/#17/2015
hudba

Pseudounderground

Jan Klamm/#17/2015
hudba

Od avantgardy k postmoderně

Petr Haas/#17/2015
hudba

společnost

Čtyři chlapi ve střetu zájmů – vykřičník

Martin Hekrdla/#17/2015
společnost

Svět amerických Romů

Martin Soukup/#17/2015
společnost

par avion

Tomáš Dufka/#17/2015
společnost/zahraničí

Proti ISIS, nebo proti PKK?

Jakub Ježek/#17/2015
společnost/zahraničí

Nové legendy o sv. Václavu

Ondřej Slačálek/#17/2015
společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#17/2015
odpor/společnost

Věci nejsou v pořádku

Lukáš Rychetský/#17/2015
komentář/společnost

Zachrání planetu náboženství?

David Svoboda/#17/2015
odpor/společnost

Nepříčetné bytí undergroundu

S.D.Ch./#17/2015
společnost

různé

Mezi Havlem a Fanonem

Vojtěch Čurda/#17/2015
recenze čísla/různé

Postmoderní šamanismus

Michal Jurza/#17/2015
esej/různé

minirecenze

#17/2015
minirecenze/různé

Velké dny

Jakub Řehák/#17/2015
poesie/různé

Na vině je celý systém

Magda Koláčková/#17/2015
rozhovor/různé

Eskalátor

Když bulvární deníky před časem objevily českou lovkyni Michaelu Fialovou, která se na sociálních sítích chlubí úlovky afrických zvířat, články s fotkami, na kterých pózuje se svými trofejemi, vzbudily odpor nejen mezi aktivisty za práva zvířat. Nyní zřejmě Fialová nabyla pocitu, že její „popularita“ opadá, a tak se kromě lovecké vášně podělila i o své rasis­tické postoje. Na Facebooku projevila obavy, že by jí snad někdo mohl vyčítat, pokud by v sebeobraně zastřelila některého z afrických uprchlíků. Neváhala přitom použít výrazy jako „africká špína“, „negr“ nebo „černá opice“. Zda budou mít její slova nějaké následky, v tuto chvíli není jasné. Kdyby podobný slovník po­­užila ve Velké Británii

Župan Banskobystrického kraja a vodca slovenskej ultrapravice Marián Kotleba prekazil konanie medzinárodného tanečného festivalu v Banskej Bystrici. Nepodpísaním zmluvy organizátorom zamedzil čerpanie dotácie z ministerstva kultúry. Argumentoval tým, že produkujú zvláštnu tvorbu, že sa v niektorom z predstavení vyskytla nahota, či dokonca tým, že na konferencii, ktorá sa uskutočnila v priestoroch divadla, vystúpila maďarská sexuologička s prednáškou o kvalitnom sexe. Napriek tomu, že tieto námietky volajú skôr po Freudovej psychoanalýze, Kotleba sa vyjadril, že s podporou rozvoja tohto druhu dekadentného umenia nesúhlasí predovšetkým z morálneho hľadiska. Pred pár týždňami naopak jasne deklaroval svoju predstavu o správnom kultúrnom vyžití. V priestoroch úradu zorganizoval medzinárodné stretnutie ultrapravičiarov, na kto­rom nechýbal Jens Pühse z neonacistickej NPD,

Vlast, oltář i každá druhá dosud nerozvedená rodina se otřásají nad vzpourou uprchlických hord v Bělé pod Bezdězem. Desítky lidí křičely zpoza zamřížovaných oken: „Svoboda, svoboda! Policie fuj.“ Tyto pokřiky učili rebelové podle reportéra Parlamentních listů i své děti. Co je mají co učit našemu krásnému jazyku? Jak si dovolují nadávat naší krásné policii? Nejsme jako oni! A už vůbec nejsou oni jako my! Jednou naše děti, o jejichž budoucnost dnes také v uprchlických lágrech bojujeme, postaví v Bělé prasečák. Sbírejme na něj víčka již dnes. Národ sobě. V kavárně u Moravců se strhne prudká, ale kultivovaná diskuse, zda prasečák symbolizuje pietní vzpomínku na utrpení vězňů muslimského vyznání, nebo