close search

literatura

Chaconna

Tomáš Hučko/#4/2018
beletrie/literatura

Studeňanské drama – antikvární redukce

Jakub Vaníček/#4/2018
literatura

O lásce a jiných lžích

Povídky Bernharda Schlinka

Eva Marková/#4/2018
literatura

Stát se někým jiným

Eseje o hrdinství v básních

Jakub Hankiewicz/#4/2018
literatura

Nebát se – a nepsat!

Nad Volnými verši Ondřeje Hanuse

Martin Lukáš/#4/2018
literatura

Chvála voleb čili Hanba absentérům – literární zápisník

Roman Rops­-Tůma/#4/2018
literatura

Veliké proč

K vydávání Sebraných spisů Ladislava Klímy

S.d.Ch./#4/2018
literatura

Islám

Karel Plíhal/#4/2018
báseň čísla/literatura

divadlo

Stačí jen podržet

Nepietní zpracování komedie Něco za něco

Roman Sikora/#4/2018
divadlo

film

Vyčerpaný lidský hmyz

Banální imaginace v novém filmu Jana Švankmajera

Antonín Tesař/#4/2018
film

Slabiny uspořádané domácnosti

Rozpačitý Happy End Michaela Hanekeho

Martin Mišúr/#4/2018
film

umění

Ola Hassanain: Tam a zpátky (genderová politika a veřejný prostor v Chartúmu)

APART/#4/2018
galerie/umění

Malba v rozšířeném poli

Martin Vrba/#4/2018
umění

Prsten na parkovišti

Šimon Kadlčák/#4/2018
umění

Ženy z přehrady

Zmizelé prostory islámského matriarchátu

Menatalla Ahmed Agha/#4/2018
umění

hudba

Nemusí hrát jen muži

Muslimské hudebnice ze Sahelu

Vojtěch Jírovec/#4/2018
hudba

společnost

napětí

Lukáš Rychetský/#4/2018
odpor/společnost

Vlčí stopa vedle té lidské

Konec mýtu o zlé šelmě

Jiří Malík/#4/2018
odpor/společnost

Historikem za každou cenu

S Janem Křenem o únoru 1948 a poúnorovém vývoji

Matěj Metelec,Lukáš Rychetský/#4/2018
společnost

Mezi emancipací a útlakem

Potřebují muslimské ženy zachránit?

Attila Kovács/#4/2018
společnost

Ne komplementaritu, ale partnerství

S dánskou imámkou Sherin Khankan o islámském feminismu

Petra Hlaváčková/#4/2018
společnost

par avion

Z ruských médií vybral Ondřej Soukup

Ondřej Soukup/#4/2018
společnost/zahraničí

Na jižní frontě neklid

Polsko­-izraelský spor o holocaust a politiku paměti

Jiří Koubek/#4/2018
společnost/zahraničí

Důstojnost buď je, nebo není

Milena Bartlová/#4/2018
komentář/společnost

různé

Prezident Blaník

Antonín Tesař/#4/2018
minirecenze/různé

Nick Cave: Píseň z pytlíku na zvratky

Billy Shake jr./#4/2018
minirecenze/různé

minirecenze

#4/2018
minirecenze/různé

Problém je patriarchát

S Fátimou Sadikí a Múhim Ennádžím o feminismu a islámu

Petra Hlaváčková/#4/2018
rozhovor/různé

Nebezpečí přílišného vzpomínání

Jaké funkce plní únor 1948 v české historii?

Jakub Rákosník/#4/2018
esej/různé

Ready­-made jménem Duchamp

Knižní rozhovor s Pierrem Cabannem

Miroslav Olšovský/#4/2018
recenze čísla/různé

Eskalátor

Stranická levice v Česku pomalu ­přestává existovat jako dějinotvorná politická síla. Jak Zelení, tak sociální demokraté se v po­­sledních volbách do Poslanecké sněmovny dočkali historického debaklu a podobně dopadli i nesmrtelní komunisté. Každopádně to vypadá, že oranžový a zelený tým se ocitly ve finanční a personální krizi. Svědčí o tom jak zvolení Petra Štěpánka novým předsedou Zelených, tak oněch několik postaviček, které se hlásí o křeslo předsedy ČSSD. Není to zdaleka tak marginální problém, jak by se snad mohlo zdát. Je to totiž poprvé v dějinách České republiky, kdy se tradiční levicový elektorát ocitl bez reprezentace, která by hájila jeho

Stane se obyčejný vrabec – a s ním mnoho našich dalších kdysi hojných ptáků – raritou? A všimli jste si – okna aut po jízdě už není skoro potřeba umývat od hmyzu. Existuje mezi těmito jevy souvislost? Ano, ubylo keřů a možností hnízdění, trávníky sečené na centimetr neposkytují sebemenší možnost úkrytu, hmyz po milionech umírá na veřejném osvětlení. Hlavním zdrojem genocidy na zvířatech je ale průmyslové zemědělství – chemizace a pesticidy. Svět jich užije miliony tun ročně, Česká republika téměř pět tisíc tun. Chemie se dostane všude a otráví všechno: potraviny, půdu, vzduch i pitnou vodu. Toxické a rakovinotvorné koktejly

Jedině člověk, který nikdy nebyl svědkem silvestrovských rachejtlových salv, se může podivit nad dětinským nadšením, s nímž naivní lidé na internetech a v redakcích veřejnoprávních médií prožili a pozřeli nejnovější píárový ohňostroj Elona Muska. Vypuštění vesmírné rakety je stejně velkým skokem pro jednoho zadluženého miliardáře, jako je malým krůčkem pro zbytek lidstva. Znamená­-li symbolický přelom, pak především z hlediska politické ekonomie: zatímco většinová konkursní podstata lidstva se nachází na prahu globální ekologické exekuce, jeden soukromník má na to rozjet si vlastní kosmický program. S Muskovou raketou nicméně svitla lidstvu aspoň nějaká naděje, že po něm ve vnějším prostoru zůstane něco

Strip