V jedné filiálce řetězce Lidl ve městě Calw na jihu západního Německa byly odbory a ty se rozhodly stávkovat. Hned nato byla přes noc filiálka uzavřena. Lidl totiž má zůstat „bezodborovou zónou“. Diskontní obchod vyvinul vlastní strategii: její součástí je uzavírání a vyskladnění filiálek, výhružky a vylučování zaměstnanců. Výsledkem je, že jen v osmi z více než 2600 filiálek Lidlu existují odbory. V Lidlu jsou odbory chápány jen jako náklady navíc, protože mohou prosadit řádné placení přesčasových hodin nebo dokonce vyjednávat o mzdách. A to se do strategie určované heslem „hlavně levně“, které prosazuje Schwarzovo impérium, nehodí. Levní mají být totiž zaměstnanci. Levné má být i zboží při nákupu.
Lidl ale neprosazuje tuto levnou strategii sám. Také ostatní maloobchodní subjekty vyvíjejí enormní tlak na celý řetězec dodavatelů. Stále více nakupují zboží přímo trhu takzvaného globálního Jihu, nařizují stále přísnější požadavky ohledně ceny a kvality a odebírají stále větší množství zboží. Díky boomu obchodních značek jsou výrobci zaměnitelní a ze strachu před vyškrtnutím ze seznamu dodavatelů si nechají diktovat ceny. Cenový tlak přenášejí na své subdodavatele nebo na vlastní zaměstnance. Snižování maloobchodních cen má tak přímý vliv na pracovní podmínky v zemích globálního Jihu. V Číně nedávno zemřela jedna švadlena, protože musela šít nepřetržitě 24 hodin – její šéf totiž chtěl včas odevzdat zakázku.
Evropské supermarkety však nevyvíjejí tlak pouze na dodavatele výrobků, které prodávají. Stále častěji zřizují němečtí maloobchodní obři své filiálky v zahraničí. Metro je nyní na dobyvačném tažení: jeho budoucími trhy se mají stát Čína, Vietnam a Indie. Ale například v Indii existuje velmi mnoho malých obchodníků, kteří jsou před usazováním mocných evropských koncernů chráněni regulacemi. Zde se dostává do hry Všeobecná dohoda o obchodu a službách (GATS) s Světová obchodní organizace (WTO). Tyto instituce a dohody by měly urovnávat cestu neomezené expanzi i v případě maloobchodu. Pro Evropskou unii má sektor maloobchodu ve vyjednáváních GATS prioritu, u 60 zemí má požadavky na větší otevření trhu. Studie britské komise pro hospodářskou soutěž potvrdila, že čím silnější je koncentrace maloobchodního trhu v rukou několika skupin, tím větší je cenový tlak na dodavatele. A důsledky? V Thajsku například probíhá již 36 % maloobchodu prostřednictvím nadnárodních koncernů, které vyvíjejí tlak na místní obchodníky a dodavatele. Došlo již k protestům a zazněly při nich požadavky na regulaci koncernů. Pokud Thajsko vyhoví požadavkům EU nastolovaným prostřednictvím GATS, bude v budoucnosti jen stěží moci samostatně regulovat vlastní maloobchod. Indie během probíhajících jednání již učinila ohledně maloobchodního sektoru několik kompromisních nabídek.
Pokud budou právě začínající vyjednávání GATS v Hongkongu úspěšně pokračovat, mohou obří maloobchodní firmy doufat, že se jim trh ještě více otevře a budou moci dále expandovat po celém světě. Jenže pokud dojde k této expanzi, mělo by zároveň jak pro německou prodavačku řetězce Lidl, tak i švadlenu v Číně nebo drobného rolníka v Thajsku platit, že se mohou těšit ze stejně univerzálních globálních sociálních práv!
Přeložila Šárka Kučerová.
Sarah Bormannová a Christina Deckwirthová působí v organizaci World Economy, Ecology and Development (WEED), jsou společně se Saskií Teepeovou autorkami publikace Grenzenlos billig? Globalisierung und Discountierung im Einzelhandel/Nekonečně levné? Globalizace a snižování cen v maloobchodech, WEED/Verdi 2005.